Zvířata ve městě

Snímek je rozhodně více o vztazích mezi lidmi jako takovými, než aby byl o vztazích lidí ke zvířatům. Herci hrají dobře, ale příběh je takový roztřesený a závěr dokonale zkažený objevením se autora právě tohoto příběhu. Mám zvířata rád, filmy o nich už méně, a tento snímek mne nijak nenadchnul. 201110169153/9349 (09.03.2014)

Film jsem znovu viděl nedávno a s dvacetiletým odstupem se mi líbil ještě víc než tehdy těsně před listopadovou revolucí, kdy měl premiéru. Celkově až depresivně působící nejen pohledy na zvířata kolem nás a hlavně v nás, ale zejména sociologicko - psychologická sonda do existenciálních pocitů třicátníků, kterým začíná život utíkat mezi prsty. Ze dvou hlavních protagonistů nakonec dopadá líp Inge - Žirafka, zpočátku afektovaná a neurotická vědecká pracovnice, paleontoložka, žijící jen svou profesí, která díky navázání krátkého vztahu s Karlem - Medvědem přehodnocuje hierarchii svých životních hodnot a cílů, zatímco on před realitou uniká k pití a sexu a ve finále končí ve svazku s dívkou, se kterou sice čeká dítě, ale nic k ní necítí. Zajímavé prvotině režiséra Václava Křístka dominuje výborná kamera a herecky Ivana Chýlková (podle mého gusta její nejlepší role). (06.11.2009)

"Tohle ale není moc realistický, tohleto!"                                                                                                                                 "To je fakt pane doktore. Von nám ten realismu taky už napáchal pěknou paseku!"                                                        Krásný Jan Vodňanský jako aura příběhu. Velmi kvalitní počin který neprávem zapadl.                                                             "Jdete ven nebo dovnitř?"                                                                                                                                                        "Já už bych se venku bál!" (08.01.2015)

Film až přespříliš zatížený dobou svého vzniku. Konec 80. let si v sobě nesl tuhle latentní únavu z dvou desítek let prožitých v normalizaci, kdy režim coby podstata problému nesměl být ve veřejných projevech explicitně kritizován, proto bylo nutno jít na to oklikou a kritizovat lidskou civilizaci (která ale opravdu byla v té době se soužitím s přírodou na huntě). Ekologie byla navíc jednou z častých forem duševního útěku a vnitřní emigrace, stejně jako třeba tramping či chalupaření. Václav Křístek tak ve svém filmu reflektoval hlubší problém ekologického myšlení a stylu života (který se tehdy prakticky realizoval třeba v hnutí Brontosaurus a objevoval se i v mnohých filmech, za všechny nejspíš oskaroví Ropáci Jana Svěráka) a jeho zasazením do prostor zoologické zahrady vytvořil zajímavě vyznívající metafory (kdo všechno vlastně žije v kleci) a paralely s životem lidí uvězněných ve městech (ale i občanů uvězněných za železnou oponou - latentní vymezení proti režimu). Celkem solidní dějová linka, okořeněná trochou existenciálních pocitů a hrstkou bezútěšnosti (jen Václav Koubek v něm hraje v podstatě sám sebe :-) ), co však dnes neobstojí, jsou podivné experimenty s postavou ,,autora příběhu", až příliš uměle totiž vyznívá ovlivnění v té době i u nás v ČSSR vydávaným a populárním Kurtem Vonnegutem, který v intencích postmoderně laděných próz nechával ,,autora příběhu" vstupovat do děje rovněž. Zvířata ve městě nejsou špatným filmem, možná že právě naopak, jen z dnešního pohledu je ten svět zalidněný tolika podivně unifikovanými vousatými muži cosi jako reportáž ze života dnešních amerických Amišů, tak anachronicky vypadá... (18.12.2011)

"Co na něm má , dyť je to magor ještě větší než já , no co na něm má , co na něm vidí? " Tahle replika zhruba v hodině filmu by mohla definovat výkon V. Koubka předvedený v tomhle podařeném dílku natočeném těsně před plyšákem . Jinak pan písničkář si asi užil milostné scény se všemi 3 herečkami , které mu tam režiser Křístek naservíroval. (05.10.2023)