Réžia:
Jiří KrejčíkKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jiří ŠustHrajú:
Marie Vášová, Miloš Nedbal, Jan Prokeš, Irena Kačírková, Bohuš Záhorský, Vladimír Hlavatý, Eduard Dubský, František Kovářík, František Šlégr, Oldřich Hoblík (viac)Obsahy(1)
Karel Doležal, pojišťovací úředník a vzorný otec rodiny, odjíždí na služební cestu se svou sekretářkou Vlastou. Po společně strávené noci se oba vrací domů. Díky malé chvilce nepozornosti však přejedou chlapce. Karel z místa činu ujede. Nikomu neřekne, co se stalo. Když si pak v novinách přečte o tom, že chlapec nehodu nepřežil, začnou ho tížit výčitky svědomí. Svěří se své ženě o nehodě, nikoliv o nevěře. Vše zaslechne jejich syn Jirka. Otec mu byl vždy vzorem, a proto se s jeho vinou nechce smířit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (104)
Každá doba má své a lamentace nad hroznou dobou v konfrontaci se soudobým pokrokem, má svou pravidelnou rotaci poplatnou aktualní situaci. Ovšem síla humanity a především hodnotového systému, se nedala přehlédnout, ba naopak nejen vtáhla do děje, ale mrazila v zádech stejně jako před 73 lety. Z čiré zvědavosti podívat se do minulosti na způsob života, vznikl velmi hodnotný a zajímavý zážitek. V dnešní absurditě naprosto nevídané... 👍😯☺️😷 ()
Jiří Krejčík byl jeden z našich nejlepších českých režisérů a je to sakra vidět! Svoje herce si dokáže ukočírovat na jedničku a herecké výkony Miloše Nedbala, Marie Vášové nebo nádherné Ireny Kačírkové jsou obdivuhodné. Svědomí je perfektní psychologické drama a v době svého vzniku odvážně natočené. Snímek od začátku nevěští žádnou pohodovku a během děje atmosféra houstne jako řádně temnoucí mlha. Film se z velké části natáčel v Brně a z dnešního pohledu je zajímavé, jak dříve vypadaly tehdejší brněnské ulice a obchody. Pro mě ještě jedna zajímavost - v tomto filmu debutoval před kamerou můj prastrýc Václav Kyzlink v roli muže z davu lidí na ulici. ()
Skvost o zvláštním nadčasovém nepříjemném vnitřním šimrání při pocitu provinění. Jo, kdyby Hitchcock tvořil jeho nejlepší psychologické kriminálky bez té US přehrávanosti a teatrálnosti, mohl by leckdo říci, že zde Jiří Krejčík udělal výcuc toho nejlepšího z díla US mistra. Naštěstí to tak není, naopak zde nenaleznete slabé místo, film slupnete jak černobílou, však mrazivě chutnou, malinu a na konci se sami nad sebou zamyslíte, ať již bylo svědomí před filmem čisté, či nikoliv. ()
Jednoduchý príbeh, ktorý silne vtiahne do deja svojím civilným spracovaním a zasadením do každodenného života. Silná dramatizácia, ktorá spolu s hlasitou orchestrálnou hudbou pripomína, kedy bol film natočený, je v pohode. Menej už moralizujúci odkaz, ktorý je až naivne blbý. Nedokázal som pobrať, keď sa 10-ročný chlapec rozreval, že jeho otec zrazil dieťa a nechce sa priznať či vlastne udať sa na polícii. Aj keď je záver dosť predvídateľný, aj tak jeho vyznenie je až príliš čiernobiele a naivné. ()
Je to možná příliš Dušínovské, ale čím méně máme Dušínů v reálném životě, tím více jich potřebujeme alespoň na plátně, abychom mohli bláhově doufat, že někoho inspirují. Pro mě je tento film krásnou baladou z doby, kdy lidé uznávali hodnoty jako čest, odvaha, schopnost přijmout zodpovědnost, pravda a spoustu dalších dávno zapomenutých dříve nesmírně důležitých atributů lidského života. Dnes, když společnost zaměnila morálku za výši konta, může jednání Jirky a jeho táty někomu připadat směšné, nás staromilce však zahřeje na duši. ()
Galéria (26)
Fotka ©
Zaujímavosti (7)
- Filmovanie prebiehalo v Brne a Ostrave. (dyfur)
- Miloš Nedbal (Karel Doležal) musel nosit celý film paruku a dokonce podstoupil i malou plastickou operaci uší, které mu, dle režiséra Krejčíka, příliš odstávaly. (mchnk)
- Dobová kritika odsudzovala tento film pre jeho individualizmus a meštiacku morálku. (dyfur)
Reklama