Morálka paní Dulské

Baldinka válí, z rolí dobrosrdečných a chápajících tetiček Pa, noblesních dam, které vnučkám pořizují u Podolské rukavičky, a všech nadmíru milých žen se přehrála v lakotnou babiznu, která despoticky ovládá celou rodinu. Všichni ostatní jen sekundují, všemu dominuje Baldová. Panovačnost Dulské je natolik silná, že její duch je přítomen, i když Dulská je mimo. Vše ovládá, všemu vévodí, o všem rozhoduje. Krejčíkovi se nádherně podařilo vykreslit starosvětskou atmosféru a především natočit předvoj Sňatků z rozumu, v nichž měl Filip opravdu na co navazovat. (13.08.2023)

Pani Dulská to má v hlavě evidetně v pořádku - "Ten skončí špatně. Ten se dá k socialistům." :D Tomášová sice hraje Frndu Bordelářku aneb extrémně debilní naivní pipku č. 2, ale mistr Ráž naštěstí není druhým blbečkem B(l)ek(ot)ů. A rovněž ostatní herci jsou bezchybní. Intriky Baldové nemají chybu a jemných zlomyslností Martinkovské jsem se nemohl nabažit. Správný uvedomělý soudruh ocení závěrečné vzepření Hančí, skupina příčetných se báječně pobaví u všeho ostatního. Báječná tragikomedie. (27.07.2015)

Zdařilé dramato o tom, že čest rodiny je nade vše, a že pro její uchování je možné užít všech prostředků. Vladimír Ráž hraje zhýralce znuděného životem a svou matkou, Vlasta Fabiánová zase životem protřelou šedou eminenci, jež tahá za nitky všeho, aniž to ostatní tuší. Zdeňka Baldová je ale hlavou rodiny a nedopustí, aby se cokoli dělo jinak, než ona chce. Pěkně rozehraná partie, všechny figurky na šachovnici skvěle napsané a zahrané. Moc hezky natočený kousek vypadající jako film pro pamětníky, ovšem je to vlastně už "retro" z roku 1958. 85% (28.09.2014)

Podobné filmy mám moc ráda, i když se mi u nich chce upřímně zvracet. Rozhodně Morálku paní Dulské nevnímám jako komedii. Když už, tak jako zatraceně hořkou a tak trochu ophülsovskou. Tenhle věk, který páchne petrolejem, zakouřenými šantány a zatuchlinou ohyzdných měšťáckých bytečků, poskytuje pro takový nechutný námět naprosto ideální pozadí. Ten, kdo alespoň trošičku poznal, jak to ve světě chodí, musí uznat, že to není jen kostýmní veselohra ze starého Rakouska, ale ostré nadčasové dílo, kterým mě mistr Krejčík zase jednou pořádně rozsekal. Jasně, příběh je schematický a postavy moc jednoduché, ale ani nevím, jestli se to v tomto případě dá brát jako nedostatek. (14.08.2008)

V roce 1958 se Jiří Krejčík vrátil po více než deseti letech k vyobrazení měšťanského světa 19. století, kterého tak zdařile dosáhnul už ve své režijní prvotině, v adaptaci Nerudových povídek Týden v tichém domě. Tentokrát je však jeho pohled nesmlouvavější a společenská kritika sžíravější. V adaptaci dramatu Gabriely Zapolské Krejčík útočí na zvyklosti, pohodlí a hamižnost jedné středostavovské rodiny, aniž by sklouznul do příliš zjednodušujícího podání. Jeho postavy jsou - i zásluhou skvělých hereckých výkonů - natolik komplexní, že je nelze a priori odsoudit. V hlavní roli madam Dulské příběhu vládne nezaměnitelná Zdenka Baldová, avšak přinejmenším stejnou pozornost si zaslouží Marie Tomášová, jejíž výkon v roli utlačované, přesto vnitřně silné služebné snese srovnání s Mari Töröcsikovou, která ve stejném roce vytvořila obdobnou postavu ve Služce Zoltána Fábriho. Na filmu se mimo jiné podílely přední osobnosti tehdejší umělecké scény: kostýmy zvýrazňující jednotlivé charaktery postav navrhl Kamil Lhoták a původní hru ve scénáři upravil dramaturg a spisovatel Jiří Fried. Krejčíkova profesní i osobní vyhraněnost pak vděčí také nadčasovému vnímání (nejen) tohoto filmového díla. (10.03.2012)