Až tam nezbyl žádný

Nepoměrně lepší předlohy, protože jak je originál výtečně vystaven i vymyšlen, tak je otřesně napsán. Což tato adaptace díky Sarah Phelps beze zbytku napravuje. Když se k tomu přičte podmanivá anglická pochmurná "gotická" atmosféra a přesné obsazení, tak žhavý kandidát na nejlepší adaptaci jednoho z vůbec nejznámějších detektivních románů je jasný. (05.01.2016)

Knihu jsem nečetl tak nevim, ale miniserie byla naprosto výborná, od prvních minut si mě to získalo a žral jsem to až do konce. Výborná napínavá atmosféra, temná dokonalá hudba a skvělá herecká esa na jednom plátně. Místy to bylo až děsivé a neskutečně napínavý, já jsem spokojenej maximálně...tedy až do samotného konce, čekal jsem nějaké vysvětlení, ukázání motivace, způsobu vražd, takhle mi přišlo pár věcí nejasných a otevřených....ale jinak výborné (27.02.2017)

Je mi naprosto jasné, proč je And Then There Were None považována za Agathinu nejlepší knihu. Je nekompromisní, temná a narušuje nepsané zákony detektivek, kde často máte hlavního hrdinu/detektiva, který na konci odhalí vraha, často když jsou všichni podezřelí pohromadě v jedné místnosti. To vám dává pocit bezpečí, předvídatelnosti. Ale tady máte jen deset vinných lidí, vrahů, kteří se v minulosti už dopustili zločinu, který jim prošel. A teď přišel čas za něj zaplatit a naši "hrdinové" postupně odpadávají jako mouchy. Přiznávám, že Agatha mě na konci opět dostala - závěr je takřka perfektní: dokonale promyšlený zločin, který mi trochu připomněl Sedm a jemu podobné nekompromisní thrillery. Je to konec, který vás donutí přemýšlet o tématech jako je vinna a trest, lidská povaha, zločin jako mistrovské dílo atd. Tleskám. Prostředí malého odlehlého ostrova je perfektní, scénář je zároveň moderní i uctivý ke knize Agathy Christie, režie je vynalézavá. Ale tenhle film stojí na postavách a je radost sledovat, že všichni přítomní hrají výborně, ať už máte rádi postarší gentlemany Charlese Dance a Sama Neilla nebo mladé charismaťaky jako je Aidan Turner. Tahle adaptace má jasný tah na branku a jediné, co jí můžu vyčíst, je trochu přehnaná délka (tři hodiny). Dramaticky by to fungovalo i v hodinách dvou, ale nebudu předstírat, že jsem tuhle minisérii nezhltla s radostí (a bez chvíle nudy) na jedno posezení. 90 % (09.01.2016)

----- "Věřte v Boha. Ale možná bychom se také mohli zamknout." ----- Příběh se ve své první polovině rozvíjí převelice slibně, o to víc zamrzí rozuzlení. Ne, že by nebylo logické ... když se nad ním zamyslíte, je svým způsobem DOKONALÉ - prakticky se nenabízí žádná jiná varianta, která by celou záležitost uzavřela s takovou elegancí. Nicméně samotné provedení je snad až příliš prvoplánové, neboť trochu neomaleně strhává závoj, upředený z nitek dávných provinění, mlhavých vzpomínek, narůstajících obav a nejistých očekávání. Navíc ... přestože situace se pozvolna, leč neúprosně mění k horšímu, všichni zbývající aktéři se v rozlehlém sídle s až nepochopitelnou tvrdošíjností přidržují stereotypů chování, které se v dané situaci zdají být poněkud nesmyslné - jakoby přímo vzývali osud, aby se mohli stát další obětí. Mnoho povyku pro nic - chce se mi trochu nespokojeně podotknout, třebaže zrovna tohle rčení s daným tématem v podstatě nekoresponduje. Nepřesvědčivé 3* (02.03.2018)

Temná, pochmúrna, tajomná ... skrátka vynikajúca atmosféra. Celý čas som bola v napätí, aj napriek tomu, že som čítala predlohu a poznala príbeh. Spracovanie výborné, herecky kvalitné, výprava sa mi tiež páčila ... no a hudba? tá bola fantasmagorická. Ak som ruským černoškom dala štyri hviezdy, tak tu musím jednu prihodiť ... až na pár maličkostí si ma totiž títo anglickí získali na svoju stranu. (13.09.2017)