Blíženec

Neobhajitelně dlouhý relikt devadesátek o agentovi, kterého jeho nadřízení "povinně" hodili přes palubu (doslova!), v němž se s naprosto vážnou, slzavou tváří mluví o šrámech na duši a vnitřních démonech, popřípadě se bezzubě vtipkuje o věku nad Bloody Mary v budapešťských lázních. S Mary Elizabeth Winstead má totiž Will zcela asexuální chemii, což nakonec dává smysl, protože jeho zájem je očividně jinde - Will se nejprve dotčeně dušuje, že jeho mladý klon nemůže být jeho potomek, pak klonovi random sdělí, že klon je "určitě panic" a nakonec sám o sobě prohlásí, že pochází ze čtvrti jménem "The Bottom". Takových momentů (nechtěného?) humoru je ale málo, navíc se na to kouká fakt nepříjemně. Celé to vypadá jako domácí video, reality show či sportovní přenos v HD rozlišení s megaostrými objekty, zároveň bez jakékoliv „filmové“ patiny, kterou plynulejší pohyby během akce opravdu nevytvoří. A ano, prvními red flags sterilní, vykostěné podívané jsou už čínští investoři v úvodních titulcích. (08.10.2019)

Film s takovýmhle názvem jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít:D Ne, vážně, původně jsem ho chtěl ignorovat, ale zvěsti o technologickém pokroku mě nakonec přivedly přímo do kina - na 2D, možná ani ne 4K verzi;) A musím říct, že práce na digitálním omlazení Willa Smithe je - pokud jde o obličej - dosud nevídaná. Opravdu jsem měl ve většině záběrů problém poznat, jestli je to "fyzická" nebo "virtuální" podobizna. Co už moc nefunguje, je animace celých postav - tam se neudělal od Bladea II téměř žádný pokrok - a větší než detailní záběry. Nevím jestli je to těmi barvitými prostředími (místo to na mě působilo jako barevná paleta z Touissantu v Zaklínači III), ale většinou jsem neměl pocit, že se dívám na technologickou špičku, ale naopak na špatně naklíčované herce v různých kulisách. Příběhově je to skoro čistý útěkový McGuffin, prokládaný "hlubokými" promluvami o svědomí a jizvách na duši. Will Smith předvedl rozhodně nejeden pozoruhodnější výkon. Clive Owen na mě nefungoval, naštěstí alespoň Ramona Flowers, pardon, Mary Elizabeth Winstead, hýří půvabem a násilnickými sklony, jak si to žánr žádá:) Akční scény jsou slušně kinetické, z více zdrojů opěvovanou motorkovou naháněčku ale mám za víc než co jiného za festival CGI, a nijak odvařený jsem z ní nebyl. A pokud jde o hudbu, Lorne Balfe se rozhodl něco Inceptnout Transformerům na Ostrově, některá místa jsou totální kopírka. Ang Lee dokázal natočit velké věci, ale Gemini Man je reminiscencí devadesátkových akčních sci-fi, která by bez svojí technické stránky byla úplně jednoznačným béčkem (s áčkovým rozpočtem). Ale ty skoro dvě hodiny docela utekly, a i když se nebudu už dívat znovu, na 70% to bude stačit. (13.10.2019)

Blíženec je rozporuplný o tom žádná. Je také dost pitomý a to převážně tím, jak moc originální a vážně míněný se snaží být. Je zde spousta špatných rozhodnutí a scénář je jak z televizního béčka. Na druhou stranu má film výborné tempo a i přes kolísající kvalitu triku, zde překvapuje zajímavě stylizovaná a natočená akce, které kdyby bylo více, byl bych ještě spokojenější. Je to tak 65% hlavně díky nevýraznému konci, který jsem čekal nabušenější, ale ty slabší 4* si film zaslouží. Já se bavil a Blíženec je pro mě příjemné překvapení roku. (17.12.2019)

Nechci vynášet hodnotové soudy, zda-li je BLÍŽENEC dobrý film. Rozhodně je ale v mnoha ohledech pozoruhodný. Je výlučný, protože nespadá ani do jednoho z mnoha trendů ve fikční sci-fi za posledních dvacet let: nereflektuje společensky závažné otázky (klonování je otázkou minulosti), není myšlenkovou hrou (klonování je zjevné, žádné další překvapení), neimituje jiná umělecká díla, nemá ani neobvyklou výstavbu vyprávění, nerozprostírá svůj příběh do více médií a platforem pro budování komplexního světa příběhu. V téhle vykořeněnosti dá vzpomenout na Smithův blockbuster JÁ, ROBOT, ve kterém na konec šlo hlavně o prezentování trikové technologie (zcela digitální postava)._____ Nejblíž má však k HULKovi od stejného režiséra (Ang Lee), protože i v něm to nejomšelejší možné vyprávění - mladší agent jdoucí proti starému hozenému přes palubu - a téma vztahu otců a synů je pouze záminkou k formálnímu experimentování. 3D HFR neškodí, že je podobně jako onen klon hyperrealistické, protože tohle není hobití trilogie, kde bychom se měli nořit do fantazijního prostředí. Práce s přirozeným svícením scén, delší dialogové i akční scény kladoucí důraz na hereckou expresivitu detailními záběry obličeje, hlavně v první polovině velká hloubka ostrosti se zaostřenými všemi plány - to (plus další nezmíněné) jsou všechno velmi nevšední postupy přinášející netradiční zážitek. Je BLÍŽENEC povedený? Nevím, má ale řadu zajímavých filmařských voleb, že za zhlédnutí v kině - ve verzi 2K, 3D, 60fps (na původních 120 u nás žádný sál není vybaven, ve Státech jenom necelé dvě desítky) - stojí. (11.10.2019)