Vážení přátelé, ano

"My sme kapitáni průmyslu. A my se nebudeme zabejvat pěti flaškama vodky. - Dvaceti, Evžene." O poměrech na sklonku socialismu v československém vydání podávají svědectví Dušan Klein, Ladislav Pecháček, Milan Lasica, Jana Hlaváčová, Julius Satinský a další. Skvělý scénář a herecké výkony, velmi hořký a suchý humor. Asi to nejlepší, co Klein natočil. "Dal bych si Člověče, nezlob se. - Víš, to je taková naše specialita. - Dietní? - Noo... - Uvař mu to." "Prosímtě, hraj, ta Spišáková řve jako kráva. - Jááá ti ho tam našroubuju, já ti ho tam dám... - No tak! - A čééérný muž pod bičem otrokáře žil..." Dodatek 20.7.2021: Některé věci se nemění bez ohledu na režim a čím déle piji z opojné studánky demokracie, tím víc mám chuť si zapět "Až do Antarktidy má píseň doletí" nebo něco podobně agitačního, třeba k oslavě akčního plánu Eurosojuzu na plnou elektrifikaci dopravy nebo k inkluzi školství. (22.03.2007)

Ač rozhodně nevykonávám tak vysokou funkci jako hlavní představitel, jsem se jako čerstvě "povýšený" ve filmu docela našel. Řešení banálních situací v práci, okolo zvláštní postavičky a nadřízení co si pletou pojmy-dojmy a jsou občas úplně mimo vaše chápaní a realitu. Inteligentní humor na úrovni s prvky satiry a příběh o ztrátě ideálů, skvělá kombinace. (15.01.2020)

Skvěle sedící satira pozdního komunismu, kde se skoro každý bojí bez schválení cokoli udělat, takže se národ rozdělil na apatickou většinu a bezskrupulózní hrstku, která se naopak neštítí ničeho. Hlavní hrdina, letargicky snášející bezvýchodný pracovní život plný absurdit, si nakonec dokáže vrátit alespoň trochu radosti a energie díky stavbě kachlových kamen. Velmi dobré herecké výkony (zejména vynikající, jakoby stále unavený, Milan Lasica), výborný scénář Ladislava Pecháčka a citlivá režie a odvaha pana Kleina přispívají k příjemnému pocitu z tohoto filmu. Ještě že už je to vše za námi, nezbývá si než povzdechnout, ale zároveň se radši ani neptat, co je před námi. Čtyři hvězdy i za rakovnické exteriéry. (28.08.2011)

Výborné a čerstvé postřehy socialistických poměrů (1989), umění řízení podniku, generačního střetu a krize středního věku. Nezapomenutelné ukázky agitační poezie, přisprostlých popěvků, "individualismu mladé generace" (dvojčata dcery), papalášského zneužívání pozice, zahlazování průserů ve jménu prémií (za soulož v pracovní době, překvalifikováno z pracovního úrazu na nepracovní a vyplacení osobních prémií pro zúčastněné i pro celý podnik), bezostyšné ničení historických reliktů ve jménu "pokrokového myšlení" - perestrojky, atd. ___ Myslím, že film je po právnické stránce v pořádku. (26.03.2016)

Těžko se dnes hodnotí film, který se snaží s tím socialismem něco udělat. Ano, jednotlivé situace jsou i vtipné ("člověče, nezlob se u nás na krátko zdomácnělo), ale celkové pojetí snímku je z dnešního hlediska trochu mimo mísu. Prostě komunista stoupá "proti své vůli" vzhůru a my ostatní mu máme tleskat za to, že se na svět dívá trochu normálně. Každopádně film je ojedinělý tím, že je jedním z posledních komunistických a je tak trochu obrazem své doby. Lehké socialistické 3* (06.01.2010)