Papírový dům (Netflix verze) - Série 1

1. SÉRIE - 8/10 : Přiznám se, La Casa De Papel mě nijak extra neoslovil, ale docela sem si ho oblíbil. Sice si protiřečím, ale nijak extra mě neoslovil ani napoprvý a ani napodruhý kdy sem dokoukal celou sérii. Seriál má super zápletku, který by šla suprově využít, místo toho dostaneme ukecaný seriál (Neříkám nic, dialogy jsou pěkný poutavý, rád si čtu titulky, občas jsem se dost bavil), ale je to nevyužitý potenciál, seriál o Heistech a vykrádání je originální jak prase. Má to mimořádný nástřel, ale blbě to dokázali využít. Zase je pěkný, že už v první epce jdou rovnou na věc, že se to nechce nijak táhnout, ale opak je pravdou, a série se 13 epizody se strašně táhne a je to umělě natahovaný. Musím strašně na celým seriálu vynachválit super hudbu, která mě bavila, a některý songy mi v hlavě hrají ještě teď. Postavy jsou zajímavý ne, že ne, a strašně sem si oblíbil Tokio a Berlína, jedny z nejlepších postav celý show a o to víc všechny postavy jsou o to víc lépe sehrány super neokoukanými španělskými herci a celý je to famózní cast a to se musí nechat a cením taky dát postavám jména podle světových měst, seriál dále pravě vsází na rozvětvování příběhu mezi postavami, rukojmími a linka s policisty a to je problém proč se to dost natahuje, než aby šli víc dopředu v příběhu s hl postavami a štve mě, že 1. série nekončí uzavřeně, že se nedostali ven. Celý seriál je trochu overrated, ale prostě já chápu lidi, který ten seriál milujou a berou ho jako nejlepší, neříkám taky sem si ho dost oblíbil a baví mě, ale není to pořádný ono, ale jinak jo 2. sérii si rád dám, ale uvidím mám strach, že to celý půjde ještě víc do kytek. A taky musím přiznat, je pěkný si pustit něco víc exotickýho jako španělský seriál, než dokola sledovat americké záležitosti, a ta španělština jako podklad, je super! (26.06.2022)

První řada Domu z papéru je celkem slabší, než všichni slibovali. Má to svoje světlý momenty, ale možná se to až moc motá dohromady a cpou se tam věci, bez kterých bych se obešel. Do toho sem tam scénáristický ulehčení. Ale taková hrůza to není, solidní nadprůměr. Baví mě akorát Berlín, Tokio a Moskva, zbytek budiž. 4* a.k.a 75% (16.06.2020)

Evropský Netflix se mi zamlouvá čím dál víc. Vedle Velké Británíe, Německa a Francie je i další styčný bod kvalitní produkce s centrálou ve Španělsku. Filmy o loupežích patří do zaprášených dob minulých, nynější diváctvo požaduje více krve a akce, tudíž na tento podžánr krimi trhu není kladena taková pozornost, až na pár výjimek samozřejmě. Jenže toho asi chtěli tvůrci využít a dodali našim vjemům stylovou jízdu modernizovaných loupežníků. Vlastně jde celkem o klasický přístup, ale v perfektních rukou. Parta lupičů je namixovaná o správný počet sympošů, charakteristických parchantů a podivínů, kde ke každému nějakým způsobem přilnete díky autorskému citu k expozici postav s nimiž chějí nějakým určitým způsobem pracovat ať jen o pár minut, nebo na celou stopáž. K tomuto procesu využívají klasické vyprávěcí prostředky, ale neskutečně dobře udělané, nematoucí a účel plnící. Dalšími kvalitními postupy dokonale udržují tempo, jež se žene kupředu mílovými kroky míjící scénaristicky kvalitně vypointované zvraty a postupné odkrývání dokonalosti celého plánu loupeže. I snaha autorů o vyvolání sociálně mířených otázek na téma, která ze stran konfliktu je ta dobrá a která naopak špatná a rozštěpení námi zažitých pořádků na toto téma, jež nám byly v mladém věku kladeny na srdce, se celkem daří. 9 z 10, velké překvapení. (01.02.2020)

Keby v tom seriáli neboli prvky telenovely, výkony nehercov ako Denver, ktorého smiech pripomínal neandertálca a niektoré nemožné náhody, mohol to byť jeden z najlepších seriálov. Rovnako niektoré zbytočné flasbacky, ktoré len predlžovali stopáž a pôsobili ako reklama počas pozerania dobrého filmu - zbytočná a nudná. (21.06.2020)

Co mají společného Moskva a Nairobi? Jsou to největší sympaťáci osmičky španělských zlodějů, tedy oni to vlastně zloději nejsou, nikomu nic nekradou, silně návykového seriálu z Iberského poloostrova. Nutno dodat, že v Papírovém domě je tedy tolik nelogičností, až to bolí a deus ex machina působí prakticky v každém dílu. Kdybych měl seriál hodnotit pouze dle výše uvedeného, bylo by to stěží na dvě hvězdičky. La casa de papel má ale neskutečně silnou atmosféru. Ta divákovi na chvíli vypíná šedou mozkovou kůru a on shovívavě mhouří oči. Dalším nezpochybnitelným plusem jsou skvěle napsané postavy. A to jak ty protivné - pro mě hlavně Tokio, sympatické, tak i ty, u kterých se sympatie a antipatie střídají jak na houpačce - Berlín. Mimořádně zajímavé věci se dějí i mimo mincovnu. Sledovat souboj důvtipu mezi Profesorem a Raquel s Ángelem je mimořádně zábavné. Navíc Álvaro Morte v roli Profesora předvádí fascinující herecký výkon, nevím, jestli se jedná o kvalitní herectví, možná dost přehrává, ale jeho hra s mimickými svaly potažmo výrazy obličeje je neuvěřitelná. Skvěle napsané a zahrané jsou i vedlejší postavy. Mezi nimi vyčnívá odporný slizoun a zbabělec Arturo. Také je moc příjemné zaposlouchat se do španělštiny. Zvláště v přitažlivém barytonu Pedra Alonsa alias Berlína. Je mi jasné, že v dalších sériích půjde kvalita dolů a je pro mě už teď, krátce po shlédnutí první série, nepochopitelné, jak můžou z něčeho takového vykřesat pět sérii, ale ta první byla přes všechny nelogické neduhy moc fajn. (13.11.2020)