Manhunt

Takový emocionálnější bráška Fincherova fantastického Mindhuntera. Namísto "pouhého" mrazivého perfekcionismu se tentokrát jedná o emotivní sérii, navíc herecky přesnou a scénáristicky vyprecizovanou. Stejně jako u Finchera zde do popředí vystupuje v podstatě průkopnická behaviorální jednotka FBI, která se snaží dopadnout hlavního zloducha inovativními metodami, pro které zpravidla nenachází šéfové a "policajti ze staré školy" pochopení. To je první zajímavá rovina. Potom sledujeme pokus o filosofický přesah celého díla, kdy by se Unabomberovy činy měly stát v podstatě rozbuškou pro nové společenské uspořádání. Toť další zajímavá linie vyprávění. Za zmínku ještě rozhodně stojí postupný rozpad a totální odlidštění Worthingtonovy postavy ve prospěch jediného cíle. Tady opět platí stará známá pravda, že kdo chce chytat geniální zločince, musí být připraven dříve či později strašně moc obětovat. Fantastický Paul Bettany v jedné ze svých nejlepších rolí. (06.02.2018)

Ufff to bylo papírování. Můj obdiv patří Fitzovi za to, že tomu věnoval kus svého života, dokonce na úkor své rodiny, což už mně bylo trochu proti mysli. Kdo čeká nějaký akčňák, tak se ho nedočká. Tady šlo vážně jen o to, jak hledali nějaký důkaz dopadnout Unabombera a aby byl ten důkaz neprůstřelný. Ne, nenudila jsem se, nicméně by šest dílů bohatě stačilo Vyměnila bych asi Sama (Fitz), který mně tam moc nesednul, ale Paul Bettamy to hrál bezkonkurenčně bezvadně. Je zajímavé podívat se pak na skutečné postavy. Například já bych Unabomberovi podle vizáže rozhodně nehádala IQ 165+-. (12.01.2018)

Manhunt první série je ukázkový příklad, jak má vypadat pořádná krimi detektivka a je důkazem, že i s absolutně nulovou akcí nebo bez jediného boje dokáže pěkně vystřelit divákovi tepovku. Do jaké míry je událost pravdivá (předpokládám tak 90%) a co je filmařsky smyšleno, to se asi nedozvíme, ale tvůrcům teda tleskám, protože Manhunt je zfilmován fantasticky a hlavně divácky vděčně a poutavě. Skvěle se zde kombinuje hutné psychologické drama s detektivní prací a nezapomíná se ani na reálné dialogy a vykreslení postav. Celých 8 dílů je strašně intenzivních, pořád koukáme na nějaké luštění, kódy a lingvistické hádanky, veškerou práci UNABOM vyšetřovacího týmu včetně jejich neúspěchů a do toho dostáváme vrtání do detektivova svědomí, postupnou proměnu charakteru a depresivní, ale pravdivé rozmluvy s odsouzeným extrémně inteligentním, antisystémovým anarchickým bomberem. Dvojka Sam Worthington a Paul Bettany si tady spolu krásně sedli a když bych měl Unabomber srovnat s nedávným Mindhunterem, toto jej na plné čáře předbíhá ve všech odhledech, zejména ale v napětí a poutavosti. Bezchybný seriál, který je pro mě ode dneška kult tohoto žánru. (02.01.2021)

Výhrady mám k tomu, že vlastne celý seriál bol natočený viac zo strany vyšetrovateľa, než zo strany toho po kom je pomenovaný. Musím však napísať, že som rada, že tu nepresadzovali teóriu o Kaczynskiho paranoidnej schizofrénii, pretože podľa pravdivosti a logiky jeho manifestu sa skutočne ako šialenec neprezentuje. Taktiež sa mi páčil záver, ktorý spochybňuje skutočnú slobodu každého z nás, pretože pokiaľ ste sa nad tým niekedy stihli vo vašom hektickom životnom štýle zamyslieť, tak je vám nad slnko jasnejšie, že sloboda v tejto civilizácii nie je ničím iným, než ilúziou. (30.01.2019)

Další seriál o FBI profilovačích zaměřující se tentokrát na konkrétní příběh Unabombera, který terorizoval ameriku více než 20 let. Manhunt následuje poměrně klasickou krimi formuli, ale kupodivu to těch 8 epizod slušně baví a vyklube se z toho rychlý "binge watch". Docela nečekaným a příjemným překvapením pro mě byla postava samotného Unibombera/Teda, která je napsaná a zahraná s takovou lidskostí a nuancí, že porozumět jeho činům je najednou velmi jednoduché. Paul Bettany je naprosto strhující a už jen pro něj stojí za to ten seriál vidět až do konce. To se moc nedá říct o ostatních postavách. Ženské postavy jsou vyložené rekvizity a hlavní postava až nesympatického Fitze, co případu obětuje veškeré své vztahy, je na facku. Nicméně pokaždé, když mi teď na semaforu svítí červená, nezbývá mi, než se zamyslet nad svou osobní svobodou a právě to Ted Kaczynski chtěl. (18.02.2018)