Konec básníků v Čechách

Sice celé kouzlo básníku je v tomto filmu mrtvé. Ale svým způsobem je tento díl akceptovatelný jako sonda do naší těsně porevoluční doby a filmu samotného. Celé ty, pro dnes nepochopitelné, mechanismy své doby jsou zde nádherně ukázány. Film byl ve své době kritizován, že totalně selhává a je jen karikaturou. A to je pravda, je karkaturou doby, kde vše bylo karikaturou. (17.06.2009)

Nechápu to nízké hodnocení. Ale je pravda, že na to koukám s odstupem 27 let a proto mě to vede k hodnocení jaké dávám. Pan doktor Štěpán Šafránek, zbaven iluzí, překročil třicítku a jak už to s příchodem dospělosti občas bývá, padnul na držku a musí si všechno pěkně vyžrat ode dna. A k tomu je svědkem nástupu kapitalismu v Čechách. A to je téma velmi nosné. Nejvíc totiž oceňuju Kleinovu kritiku počátků českého kapitalismu. On totiž satiruje skoro vše, co je na kapitalismu (a nejenom českém) špatně. (A nemyslím tím jen přejmenovávání ulic podle doby), ale ty ostatní nešvary. Pryč je krásné přehledné náměstí, všude reklamní poutače, snaživí podnikatelé a neony. Chcete si zajít na pivo? Pryč je hospůdka se štamgasty, kde Filipovský vyhrával na harmoniku. Mísot ní zaplivaný pajzl plný pochybných existencí a k poslechu vám hrají výherní automaty. Zlodějíčci, podvodníčci a nýmandi bez know how mají pré, a slušní lidi aby lezli kanálama. A v tomto rozpoležení se musí Štěpánek probít existenciální nejistotou a hledáním té pravé. Naštěstí zůstane svůj, a musí to zvládnout sám, protože nepodlehne tomu šílenství a zachová si mravní integritu. Ač bych příběhově snesl, i kdyby se naučil splynout s davem a šel do podnikání v soukromé praxi. Mimochodem první díl, kde si moc nelíbila animace a už vůbec titulní písnička. (23.03.2020)

Eine kleine Červená pustina. Před pár lety mě tento podivuhodný film neplánovaně zachytil ve svých spárech, ač bych tehdy přísahal, že bude mít nehty osekané jako pes. Až zarážejícím způsobem se mi zdá nedoceněna kombinace kleinovsko-básníkovského skanzenu se skanzenem raných 90s, přičemž obojího se podařilo nabrat lopatami doby sdostatek a promísit tak, že zadusit dvě hodiny časoprostoru není pro tento typický filmový doplněk/dodatek vůbec nemožné. Joška Vaniš sází na plátno jednu jadrnou barvu za druhou, občas prská jako Pollock, někdy vrství jako Rothko, ale přesto nebo právě proto kdesi vzadu čpí ona Krylova nakyslá sója bez sádla rozkvétající demokracie roku 1993. Pokud se k příjemci navíc dostane poněkud steroidová verze díla, filtrovaná skrze lehce přesaturovanou plazmovou televizi na straně jedné a mírně intoxikovaný mozek na straně druhé, nelze než i po letech konstatovat, že KBVČ si zaslouží své místo v panteonu raně devadesátkových podivností. (14.02.2023)

Zbytečný a stále dokola omílající film. Navrátilce Kříže, dnes skomírajícího herce TV Nova opravdu už nemusím. A tento film jakbysmet. Opravdu už ne. Oproti předchozím dílů v mých očích navíc po několika stránkách i ubohé. Pře rokem 89 ještě ale dobré, nejlepší podle mě asi třetí díl. A sám osobně si myslím že tento film měl vzniknout ještě jakoby v bývalém režimu (nebo bejt do něj alespoň ještě přenesen), a bylo by to možná ještě bez větších škrábanců. Ale to holt ne, to měli pánové autoři a producenti holt jiné úmysly...No nic. Stále si ale říkám, a skoro vždy to tak platí že do třetice a dost. V nejlepším se má přestat, a obstát tak alespoň z jistou noblesou. Pak už to jsou vesměs jen sračky, ale i to leckdy neplatí, bohužel..A už vůbec nechápu TV Nova proč zrovna vybrala tuto předposlední epizodu před vlastně poslední "Jak básníci neztrácejí naději"? Co vtom zase viděla? Když už tak přeci pěkně od začátku ne? Takhle to postrádá veškerou logiku ale co, vždyť to člověk stejně už zná nazpaměť jako cestu domů. Ta jedna hvězdička ta je jen za Terezku Brodskou která mi zde připadala nejnormálnější. ps: Jinak souhlas s uživatelem Cooperem, který to "bohužel" vystihl úplně přesně. (24.01.2007)

Tohle už má s básníky pramálo společného. Ostatně mě přijde celý film takový nepříjemný a divný. Skoro vůbec mi nesedl. Humor je zcela pryč a zbyly jen složité, inteligentně vypadající fráze, které v podstatě mluví o ničem. Z našich oblíbených postav se stali nesympatické karikatury a nové romantické básnické chvíle se proměnily jen v prázdné pokusy o něco smyslnějšího. Poetika básníku je prostě nadobro v tahu. Celý film navíc i tak nějak nudí. Den po zhlédnutí vyšumí a vy ani nevíte, o čem to bylo. Básníci veršují do prázdna, rozhodně obrovské zklamání, 1 hvězda. (20.02.2011)