Obsahy(1)
Vzestup a pád legendární baletky Soni Zejdové. Soňa Zejdová-Hanzlovská (29. 7. 1964 – 19. 1. 2010) byla výrazná osobnost české taneční divadelní scény osmdesátých a devadesátých let 20. století. Sólistka baletu ND Brno, SND Bratislava a Theater Bonn se narodila v Brně, jemuž také zasvětila převážnou část své kariéry. Její Giselle, Odetta-Odilie v Labutím jezeře nebo princezna Aurora ve Spící krasavici jsou nadále pro mnohé pamětníky nepřekonaným a nezapomenutelným zážitkem. Zejdová byla ideální představitelkou lyrických rolí a tanečních postav v klasickém baletním repertoáru, které vyžadovaly vrcholnou klasickou taneční techniku, cit pro stylovou čistotu a hluboký emocionální projev. Své mimořádné umění prokázala i vítězstvím a medailovými umístěními na domácích baletních soutěžích nebo na mezinárodním tanečním poli – byla držitelkou Grand Prix prestižní mezinárodní baletní soutěže v Lausanne a též nositelkou Ceny Českého literárního fondu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (3)
O balet ani baletní hudbu se nezajímám, naopak mi leze na nervy, ale tohle byl příběh ze života. Nechat si zmenšit prsa a rozbít manželství ženatému člověku , aby se po konci jeho taneční kariéry rozešli to je silné dokumentární kafe. ()
Jistě existují šťastné lidské příběhy, život Soni Zejdové jím ale rozhodně nebyl. Vyšší mocí políbená baletka se jím protrápila, světlých okamžiků v něm mimo divadelní prkna zažila minimum. Debutující brněnská režisérka Zuzana Neuwirtová objevila silné téma a z jeho síly vytěžila, pokud ne maximum, tak jistě přinejmenším hodně. Mně osobně to s přehledem stačilo k tomu, abych Poslední primabalerínu ohodnotil plným počtem hvězd. ()
V titulcích filmu uvedeno: režie Zuzana Neuvirtová. ()