Sad granátovníků

Není to vůbec špatné, jen je třeba si opravdu zvyknout na to pozvolné tempo první části filmu. Bylo by škoda, kdyby v současné produkci zanikl, současných ázerbajdžánských filmů asi k dispozici moc není a rozhodně nejde o prezentaci lokálních témat a kultury, i když tam nechybí. S tím vyústěním příběhu si podle mě jde poradit i s jakýmisi stopami naděje. (07.07.2017)

Kviff: Pomalu vypravene, ale o to silnejsi (i kdyz komorni) drama. Zaverecna pointa ve me zustala i po projekci celkem dlouho. (03.07.2017)

Tenhle film jsem chtěl strašně vidět už od doby jeho vzniku, ale sehnat se mi ho vůbec nedařilo. Už jsem to i vzdával, ale zhruba dva týdny zpátky, kdy jsem sestavoval v deníčku 25 filmů z 25 zemí, které jsem ještě neviděl, jsem to zkusil znova a ejhle - konečně se zadařilo! Pochopitelně jsem z toho měl velkou radost a částečně ji mám i teď, kdy už ale (bohužel?) vím, že je to jen průměrné festivalové drama. Určitě jsem to rád viděl, po filmařské stránce je to skvělé a pár zajímavých a promyšleně udělaných scén tu je taky (ale to bych musel spoilerovat, abych je mohl použít jako příklad), ale chybí tomu hlubší propracování a cit pro tempo scén, protože i přes silný námět tomu chybí pořádný tah na branku a taky to místy působí přehnaně rozvlekle. Zaujalo mě ale, že je v tom dost vzdáleně vidět i vliv íránské kinematografie, na kterou to sice nemá ani zdaleka, ale určité podobné prvky v tom prostě jsou. On ale s Ázerbájdžánem sousedí, takže se asi není čemu divit. Jen škoda, že si z ní nakonec nevzal víc, protože tohle opravdu spíš než pořádné drama připomíná právě obyčejný festivalový film, který stačí vidět jen jednou a víckrát ne, protože mezi těmi ostatními nemá moc čím vyčnívat. Zemí původu, to ano, ale asi je to i jediný důvod, proč si na ten film v budoucnu vzpomenu. Nic zapamatovatelného navíc tam jaksi není... 3* (18.09.2022)