Šok

Opravdu děsivý horor, v němž se rodinka nastěhuje do rodinného sídla, které ukrývá strašlivé tajemství. Malý synek chce nejdříve svou maminku opíchat, když jí sleduje nahou ve sprše a bere jí kalhotky, ale pak si to asi rozmyslí a místo toho se jí rozhodne zabít. Matka začíná šílet jak ze syna, tak ze snů a představ, jež se zdají být až příliš skutečné... Poslední horor Maria Bavy mě překvapil skvělou atmosférou a několika šokantními scénami (skříň, co zabarikáduje hrdince dveře od pokoje), u kterých se mi málem zastavilo srdce. Děsivost podpořila výborná a skvěle padnoucí hudba a samozřejmě Daria Nicolodi, jež matku na pokraji nervového zhroucení zahrála naprosto přesvědčivě; maximální nasazení a strhující výkon! (26.06.2010)

Poslední Bavův film je příběhem matky a jejího syna, kteří se po smrti otce vrací (i s novým otčímem) na rodinné sídlo. Tady začíná maminka halucinovat, a ani kluk, jehož vizáž si permanentně říká o přesdržku, na tom není dvakrát dobře. Příběh je komorní, ale naštěstí je jeho tahounem Daria Nicolodi, která bývá zárukou kvality a ani v případě Šoku tomu není jinak. Bava (a možná ještě více jeho syn, který určitě s režií pomáhal) budují zvláštní, hypnotickou atmosféru a tak vůbec nevadí absence krve ši nahotinek. Kvalitní film. (31.07.2009)

Vynikajúci mysteriózny horor a viac než len dôstojná Bavova rozlúčka. Tento horor je ako nepríjemný tak aj desivý, je tu množstvo scén, pri ktorých divákovi "hrkne", či už hnusom alebo desom. Od začiatku sa tu buduje skvelá mysteriózna atmosféra za podpory výbornej práce so svetlom a tieňom. Herečka tu podala jeden famózny výkon, hádam aj porovnateľný s Isabelle Adjani vo filme Possession (1981). Jediná vec, čo mi troška vadila bola sprievodná hudobná zložka, myslím typickú hudbu v talianskych filmoch toho obdobia (mám ju radšej v gialle). Našťastie Bava od nej v kľúčových okamihoch upustil a vsadil na osvedčenú "škrípavú a dunivú" kartu. Hororovým fanúšikom by tento horor určite nemal ujsť. 85/100 (17.02.2015)

Ne, ani napotřetí mě opěvovanej Bava neuhranul. Je pravda, že má občas dobrý momenty, chytrý záběry a hezky gradující finiše, ale jím formovaná atmosféra mě prostě neoslovuje. A když se k tomu přidá pár směšně teatrálních hereckejch výstupů a totálně nevhodně zvolenej hudební doprovod, je to zkrátka slabota. (04.09.2021)

Největšími perlami od Bavy jsou pro mne Maska démona a Prokletí smrti, tedy gotické horrory. Po delší době jsem se vrátil k jeho Šoku a zpočátku si říkal, jak mě mohl tenhle film kdysi bavit...a přeci mne nakonec opět chytnul. Skvělá kamera, typická italská hudba přecházející v jistých momentech v disharmonii a nakonec jen směsici zvuků, pohledná Daria Nicolodiová a především představitel padouchů (navždy mi zůstane v paměti jeho slizká role v Bílém tesákovi) John Steiner. Uvítal bych bouři, mlhu a pavouky, vše nakonec vynahrazuje strašení, u kterého jeden zpočátku neví, zda je skutečné nebo nastražené. S dětmi je v horrorech potíž, a pokud je něco posedne, pak dvojnásobná. Film, který všechny současné Insidous a remaky Poltergeistů strčí hravě do kapsy - tady je totiž smrt opravdová. Pěkná práce nejen s vysunovacím nožem, ale i s krumpáčem... Závěr lahůdkový. (17.09.2015)