Johnny English znovu zasahuje

Definice splachovacího filmu, který si bez rozmyslu může člověk pustit, když nechce příliš o ničem přemýšlet. Ano, je to nejslabší díl a občas mě mrzelo, že když Atkinson stále oplývá neuvěřitelným charismatem, většina gagů je toho nejjednoduššího rázu, kdy někdo někam padá a má to být vtipné. V kombinaci se slabým záporákem potvrzuji své tvrzení nejslabšího filmu, nicméně u VR linky jsem se vyloženě skvěle bavil. Jakožto perfektní přiznanou kulisu v telce mohu vřele doporučit. (27.12.2018)

V nejslabším dílu série vystupuje Johnny English coby tajný agent ze staré analogové školy, jenž je náhle konfrontován s moderními digitálními technologiemi, jako jsou chytré telefony nebo virtuální realita. Jeho třeskuté střety se současnými vymoženostmi jsou nicméně ve snímku přítomny jen sporadicky, pročež většinu humoru, výrazně čerpajícího z předchozích dvou dílů, zprostředkovává opět kromě parodických hrátek s žánrem špionážního filmu zejména klasická „beanovská komika“. Obehrané scénky s dávno provařenými fyzickými gagy (hlavnímu hrdinovi se při pití koktejlu zachytí v nose paraplíčko, při flambování krevet se zas lekne ohně a rozsype je po podlaze...) však působí již značně vyčpěle a předvídatelně. Veskrze rutinní a unavená režie jim svým nedostatečným citem pro komediální načasování rozhodně nepomáhá. Tvůrci snímku se navíc jeví jako konzervativní staromilci a technofobové, kteří nové technologie prezentují jako nástroje zla, jimž většina postav ve filmu absolutně nerozumí, a to včetně hlavního hrdiny, jehož nepřizpůsobivost vůči čemukoli modernímu je přitom velebena coby ctnost - ve finále je dokonce navlečen do středověkého brnění, aby se tím ještě více podtrhlo, že je hrdinou starých dobrých časů. Hrdinou, jenž je obecně považován za neschopného blbce, co pokaždé všechno zkazí a úspěchu vždy dosáhne jen omylem díky náhodným souhrám okolností, leč přesto je v závěrečných scénách chválen premiérkou jakožto reprezentant těch správných britských hodnot a kvalit. Rowan Atkinson je sice svým šklebením obvykle schopen zachránit mnohé, ale tentokrát jeho kreace na spasení tak líné a zaostalé komedie bez fantazie a se slabým, nenápaditým a otřepaným humorem bohužel nestačily. (26.04.2022)

Z mého odborného pohledu byl tento Johnny English jednoznačně nejlepší. Zcela se mi trefil do nálady. Hledáte-li naprosto nenáročnou komedii, u které můžete přepnout mozek do hibernace, tak tohle je správná volba. Maximálně jednoduchý a přímočarý humor, který je postupně hnán do větších a větších extrémů. Například závěrečné pobíhání v rytířské zbroji může kdekoho klidně i srát, protože tvůrci zde opravdu hodně upustili uzdu své fantazii. Celý snímek je vystaven na středu dvou rozdílných světů. Na jedné straně jsou super moderní technologie a na straně druhé nestárnoucí Rowan Atkinson a jeho old school přístup. K vidění je několik opravdu vynikajících momentů. Jednou bych se chtěl dopracovat k podobnému tanečnímu nadání. (16.02.2019)

Pro všechny by mělo platit, že je zakázáno hledat promyšlený scénář, složitosti nebo cokoli dalšího. Nic z toho tam není, trojka Johnnyho Englishe je - podle očekávání - úplně stejně prázdná jako hlava hlavního hrdiny. Ale i tak svoje kouzlo má. Protože celý film slouží jenom k pobavení, a to na základě one man show Rowana Atkinsona, který na plátně řádí jako zamlada. Úplně nejsilnější je Atkinson ve chvílích, kdy se zdrží verbálního humoru (ten v žádném ze tří dílů moc nefungoval) a na scénu nastoupí jako klasický Mr. Bean. Taneční vystoupení na diskotéce po nadopování povzbuzujícími léky nebo eskapáda ve středověkém brnění by se neztratila ani ve zlatém fondu beanovských kreací. Jasně, jakýsi náznak vážnosti představuje střet moderních digitálních technologií se starým světem, obrazně vyjádřeným i Englishovým historickým úborem v brnění v závěru, ale tato linka vyšumí – ostatně i ona je ve filmu jen jako kulisa Atkinsonovu bláznění. Podobně jako ne vždy pochopitelné motivace postav a jejich konání. Ta ruská agentka tedy vlastně byla kdo? A proč měla za úkol nejdřív Englishe zlikvidovat? A kdo byl ten hlas s ruským přízvukem v telefonu? A tak dále, a tak dále. Na tom však nezáleží, protože celý film nemá jinou ambici než vypustit na plátno Rowana Atkinsona a nechat ho běsnit, což se vzhledem ke střídmé stopáži a rychle odsýpajícímu ději daří. A to beru. (25.10.2018)

Ten moment překvapení z jedničky se sice už neopakuje, jinak ale celkově rozhodně lepší než dvojka - těch scén, který byly zábavný, tam bylo dost na to, aby to jako příjemná odpočinková komedie obstálo. A mně osobně sedla i ta sázka na motiv starý vs. nový, resp. analogový vs. digitální atd. - sice tim nikdo Ameriku neobjevuje, ale k věku i stylu Englishe nedůvěra k novejm technologiím víc než sedne a ve filmu to jako leitmotiv smysl dávalo. Třeba u scény s floppy disketama jsem úplně nostalgicky zjihnul... Líbilo se mi i znovuangažování (zase oproti dvojce) parťáka Bougha, ta dvojice přece jenom funguje mnohem líp než Johnny samotnej. I ta Kurylenko byla celkem fajn, i když celkově samozřejmě platí, že film nic novýho nepřináší, děj je v zásadě plochej a předvídatelnej, a že za měsíc si toho už moc asi zase pamatovat nebudu - v tomhle mi jak Malkovich, tak nakonec i ta Imbruglia z jedničky pořád přijdou o ligu jinde. (08.12.2018)