Djam

Film, který reflektuje osud uprchlíků (a těmi jsou ti, kteří utíkali na řecký ostrov Lesbos, kde se film natáčel, i turečtí Řekové, co hrají rembetiko, stejně tak ekonomičtí migranti z Řecka žijící v Paříži,kam patří rodina hlavní migrantky Džam). Pozadí tvoří řecká a turecká hudební kultura spojená s tavernami, kde se zpívá i o hašiši a lásce, která nemusí být jen rodičovská a oboupohlavní. Zároveň je i sociálně kritický (ale nepopisně a nedoslovně), ukazuje, že turistické pozlátko může být jen dočasné. (23.03.2019)

Ρεμπέτικo nebo rebetiko je řecká hudba, která se rozvinula po Řecko-Turecké válce, po odsunu maloasijských Řeků (1922). A kdo se jí má chopit a zpopularizovat ji, když ne Tony Gatlif. A dělá to - jako vždy - decentně, ve spojení s příběhem: zde to byla mise do Istambulu, při niž měla Djam obstarat novou ojnici pro strýčkovu loď, a dobrodružství, která jsou s takovým počinem nutně spojená. (09.12.2020)

I když tyhle turecko-řecké tóny fakt nemám rád a moje hledání cesty k řecké hudbě je delší než dlouhé, Djam je fajn film. Taková mini road trip s jednoduchou zápletkou, moc pěkně nasnímaná. Sever Řecka je opravdu dost jiný než jeho např. jižní části. O uprchlících přímo ten film není, resp. objevují se tu jen následky invaze, opuštěné rozbité čluny, záchranné vesty, bordel. (28.04.2021)

Zaujímavá etno dráma s road movie (alebo skôr walk movie?) atmosférou, a v hlavnej úlohe Rembetiko. Djam bola fakt svojská dievčina, ktorá má skutočne "vyberané" spôsoby :D Jej impulzívnosť ma zopár krát dokonca rozosmiala, no zároveň som nad ňou krútil hlavou. Aj keď film postráda nejaký epickejší rozmer, tá atmosféra s rembetiko hudbou je aspoň čiastočnou náplasťou. No mňa osobne by potešilo, keby bol aj samotný dej o kus výraznejší. Takto je to len na 3* (02.04.2023)