A Tree Grows in Brooklyn
Réžia:
Elia KazanKamera:
Leon ShamroyHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Dorothy McGuire, Joan Blondell, James Dunn, Peggy Ann Garner, Lloyd Nolan, James Gleason, Ted Donaldson, John Alexander, Alec Craig, Gloria Talbott (viac)Obsahy(1)
Hořkosladké drama režiséra Elii Kazana se odehrává kolem roku 1900. Líčí osudy rodiny Nolanových, kteří jako potomci irských přistěhovalců žijí v chudinské newyorské čtvrti. Čtrnáctiletá Fanny je úplně jiná než její mladší bratr Neeley. Má ráda školu a vzdělání a chtěla by se v budoucnu dostat z bídy, ve které strávila dětství. Nade vše však miluje svého otce, věčného snílka a optimistu Johnnyho. Ten je sice alkoholik a z příležitostných pracovních zakázek rodinu neuživí, avšak dobré nálady má na rozdávání. Břemeno starostí o rodinu tak nese na bedrech matka Katie. Ta je však příliš ustaraná a pomalu ztrácí sílu. Velká životní zkouška čeká Nolanovy ve chvíli, kdy se ukáže, že maminka čeká další dítě. Vypadá to, že Fanny bude muset školu opustit...
Citlivě a dojímavě vyprávěný příběh se silným sociálním akcentem byl Kazanovým celovečerním debutem. Vznikl podle stejnojmenného románu spisovatelky Betty Smithové, který vyšel i u nás. Film získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (James Dunn v roli otce Johnnyho), nominováni na tuto cenu byli i scenáristé Frank Davis a Tess Slesingerová. Film se dočkal televizního remaku v roce 1974. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Mám rád tyhle staré filmy, o kterých v podstatě nic nevím, ale které mě dovedou dostat. Elia Kazan byl dobrý režisér, měl celkem rád nižší vrstvu, což ve svých filmech zobrazoval často, a právě na chudé se zaměřil i tentokrát. Je to melodramatické, jeto ale dojemné a jeto lidské. Podobný film by dnes byl jenom kýčovitý. ()
První Kazanův film a hned taková pecka. V podstatě jde o sociální (melo)drama o těžkém životě jedné rodinky v Brooklynu na přelomu století. A musím říct, že mě ta rodinka neskutečně přirostla k srdci. Ať už furiantský otec, který by se rozdal, jen má větší srdce než schopnosti a nedolá pití. Nebo úžasná tetička, která říká každému manželovi Bill. A především naprosto úžasná holčička Francie, citlivá, zasněná, inteligentní, jejíž představitelka by zasloužila Oskara. V průběhu filmu sledujeme jejich trampoty a přes těžký život rodina nikdy nezahořkne, nepropadne beznaději, naopak se snaží jít dál. Kromě úžasného pouličního života, kde je vidět jak se tehdy žilo a všcihni se znali je tu i spousta emotivních scén, které mě rozsekaly, jako nečekané úmrtí nebo rozhovor matky s dcerou při porodu. Takže si zase jednou nadhodnotím a dám 5*. ()
Film podle stejnojmenné knihy je sice občas zkratkovitý, jsou v něm skoky v ději, nepostrádá však nic z dobové atmosféry, je emotivní, zkrátka dokonalý zážitek, a to i přesto, že film byl natočen roku 1945. Povídá otec dceři: "Podívej, jak se ten strom dere skrz cement. Nikdo ho nesázel a strom se neptal cementu, zda tu smí růst, a tak si razí svou cestu. Opři se do něčeho s takovou vervou jako ten strom a překážka ustoupí." ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $9,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ Komorný rodinný "dobový" film, ponúkajúci pohľad na biedu a neskrývané utrpenie vtedajšieho súžitia v rodinnom prostredí v New Yorku, kde akákoľvek snaha o prežitie, môže niekedy zlyhať na nešťastnom alkohole. Príbeh plný emócii a súcitu ale aj o tom že vždy keď sa chce sa nájde cesta k šťastiu. /70%/ ()
Kazan už v roce 1945 ovládal svou práci lépe, než většina jeho kolegů dnes. Smutný a obyčejný příběh dokázal podat bravurně, lehce a poutavě, takže mě udržel a nepustil od TV, ačkoli jsem měl úplně jiné plány. Krásně předvedená konfrontace mezi lehkovážnou veselostí a oblíbeností na jedné straně a smutnou a nepopulární zodpovědností na straně druhé. 80%. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (7)
- Studio Fox bylo snímkem tak nadšeno, že Eliovi Kazanovi nabídlo přepracovat film do barevné verze. (J.A.K.)
- O úlohu Johnnyho Nolana (James Dunn) sa zaujímal Fred MacMurray a uvažovalo sa s Philom Reganom. (Michal74)
- Román, z ktorého film vychádza, sa stal predmetom súdnych sporov kvôli urážke na cti, ktoré podala spisovateľkina sesternica Sadie Grandner. Grandner tvrdila, že Smith založila postavu tety Sissy na nej, v dôsledku čoho sa stala predmetom výsmechu a pohŕdania svojich známych. Štúdio zo strachu, že by mohla podať žalobu aj proti štúdiu, postavu tety Sissy vo filme zámerne zmiernilo. Grandner však žalobu podala a stiahla ju až výmenou za 1 500 dolárov. (Michal74)
Reklama