X-Men: Dark Phoenix

Spolky hysterických buzerantů a překorektnělá senzacechtivá média, pohoněné tolik moderním globálním padnikomupadni honem na čarodějnice #Gossiptoo, bez jakýchkoliv relevantních důkazů a jen na základě ziskuchtivého blábolení pár portorikánských pozornostních kurev, které dle vlastních tvrzení měly problémy se zavřením huby, a tak „proti své vůli vykonávaly orální sex“, odstřelily Brájena z pozice jednoho z nejtalentovanějších současných homorežisérů a nechaly mu procviknout snad i permici do solárka. Čímž poslaly směr prdel, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „směr Assvendžrs“ také jedinou dívatelnou seriózní homixovou sérii na světě. To tam je Zpěvákovo inventivní a logicky precizní vedení, ten tam jeho smysl pro dramatizaci a detail, Šimon se toho zhostil s neumětelstvím instalatéra, co se snaží zapojovat elektřinu, a i jako scénárista měl opět slabší chvilku Fantastické sračky na Lovu upírů. Výsledkem je plytká kolovrátková tupost ala Endgej, osazená navíc třemi nejprkennějšími, nejslizštějšími a nejvíc iritujícími neherečkami současnosti. Lórencka se svým unifikovaně zpruzeným výrazem štiplavě zapařené kundy v každé roli to měla naštěstí za pár, nicméně čumět skoro dvě hodiny do dětskou obrnou permanentně strnulého arogantního šklebu odpudivé Soustružníkovic Sofinky, netoužíte po ničem jiném, než se jí projít po xichtě v kanadách. A pak je tu ještě ta kreatura z nejodpornějších, navíc jako albín snad nejděsivější prkenná štěrbina zachycená na celuloid, peklotyčně hnusná královna obludnosti, kterou radši ani nebudu jmenovat, protože mi po tom traumatu dosud nesestoupily hrůzou zalezlé koule z břicha, na televizoru se mi znechucením sebevražedně vypálila polovina led diod, strachy oněměl levý reprák, pravý začal panicky koktat a upřímně bych z estetických důvodů mnohem raději sledoval třeba pitvu nafouklé, nahnilé a krysami ohryzané mrtvoly ženského pohlaví, kterou po měsíci vytáhli z kanalizační jímky. Brrrr. Takže chci zpátky pořádné KSmeny, a tedy Brájena. A hned! I kdyby na tom šprochu nějaké zblo pravdy bylo, nikomu to nezavdává důvod kurvit mi mé oblíbené filmy. Mnohem nezletilejší mininistranty dneska v poho píchá kdejaký flanďák, hnutí #GodToo to jednoznačně schvaluje jako bohulibé rozptýlení a kluci klidně kážou vodu dál! (03.09.2019)

Když si představím, s čím vším se tvůrci museli potýkat! Časové linie nedávají smysl už posledních asi pět filmů, Sophie Turner prostě nemá charisma (uvědomuju si, že silný, ale přitom ne over the top ženský archetyp to nemá snadné, ale ona to prostě nedává), Jennifer Lawrence zjevně odmítla trávit příliš mnoho času v maskérně kvůli tomu divnému make-upu a X-Meni už dlouho nikoho nezajímají. Plus ty přetáčky jsou dost zjevné a disonance některých částí filmu velmi patrné. Není toho málo. Takže nálepka za snahu. A teď už nechme X-Meny spát, dokud neztratí poslední špetku důstojnosti. (30.08.2019)

Po shlédnutí filmu mě překvapilo, jak je tato závěrečná epizoda novodobých X-Menů hodnocená. Mně to zase tak špatný nepřišlo, ale mám k filmu pár svých poznatků. Nejvíce mě zaujalo, že se filmu chopil režisér, který těch zkušeností zatím moc nepobral. Nejvíc je to znát v akci. Nevím, jak to popsat, ale tak zvláštně zběsilou akci jsem snad ještě neviděl. Zvláštní ale je, že jak zvláštně je ta akce natočená, tak neskutečně epicky ve výsledku vyzní. Vůbec netuším, jak to pojmenovat, ale kdybych to řekl tak, jak to cítím, tak je to asi nejlépe natočená zběsilá akce, co jsem snad kdy viděl. Kamera se neklepe, naopak se pohybuje v takových kreacích, že se nestačíte divit a i když jsem o akci celý film pochyboval, nakonec je největším plusem celého filmu. Tedy spolu s hudbou od Hanse Zimmera, která byla opět správně epická a zapamatování hodná. Horší už je to s příběhem, což je ale u X-Menů obecně kámen úrazu. Sophie tu dělá zase smutný oči, stejně tak jako ve Hře o trůny, ale tady jí to teda rozhodně nevěřím. Celý ten film, ač byl o ní, mě ta její linka děsně rozčilovala. Nejlíp na tom byl standardně James McAvoy a Michael Fassbender, což se pak promítlo i do závěru, který mě udělal vysloveně radost. 59 procent v hodnocení si tento díl rozhodně nezaslouží. Je rozporuplný, o tom není spory, ale dokáže bavit a to je přesně to, co jsem od něj chtěl. (14.01.2020)

Kvalitou sa to blíži skôr k X-Men 3 a Origins: Wolverine, ale aj tie ma bavili. Dark Phoenix ma moc nenudil a navyše je to krátke oproti predošlým dielom o dobrých 20 minút, čiže to ubehne ako voda. No prijal by som viac scén a aj viac akcie, pretože okrem super scény vo vlaku nič strhujúce tam nieje, tie drobné šarvátky nerátam. Simon Kinberg na to nejde cez akciu ako Singer v Apocalypse, skôr kladie dôraz na Jean Grey a atmosféru (ktorá pasuje k nastavenému Singerovemu tonu), no problém je to, že to funguje tak napol. Mladí X-Meni neťahajú tak ako starí a okrem MCAvoya a Fassbendera tu moc hereckých es čo by utiahli film nenájdete. Navyše im to ich postavy a ani príbeh moc neumožňujú, kedže stredobodom pozornosti je Sophie Turner a Jessica Chastain. No a tie moc nezaujmú. Rozlúčka zo sériou sa moc nepodarila a po tých rokoch fandenia obľúbeným mutantom tento film vo mne nezanechal žiadne emócie. Sklamanie je aj hudba. Zimmer ponúkne mix svojich posledných soundtrackov a dunivej hudby a nemôžem povedať, že by to tam nepasovalo, ale v poslednom filme by som rád počul hudbu a motív X-Menov od Johna Ottmana. Kinberg skrátka nieje Singer. Ako debut a zároveň film s X- Men serie je to fajn, ale ako finále je to slabé. P.S.: za titulkami nič nenájdete. 75% - 4* (09.06.2019)

Když se vám film líbí a zároveň vás neskutečně se*e. "Dark Phoenix" má nejlepší efekty z celé série, výbornou hudbu, která funguje jak při akčních (raketoplán, vlak...), tak při dramatických scénách (různá úmrtí, závěr...), opravdu působí ponuře a DARK a vzhledem k tomu, kdo v 1. polovině filmu zemře, měl zároveň obrovský potenciál pro super-emotivní grandfinále. A tady se dostáváme ke kameni úrazu. Tam, kde omlazení "X-Meni" vždy fungovali jako dobře namazaný stroj (tj. emoce, dialogy a vzájemná chemie), je najednou rez a skřípot. Chápu, že postavy stárnou a jisté změny v charakterech jsou proto nevyhnutelné, ale Charlesův vztah k ostatním (především pak k Raven a Ericovi), který je pro tuto sérii stěžejní, se změnil tak šíleným způsobem, že to budu asi ještě dlouho rozdýchávat. A abych řekla pravdu, nejsem nadšená ani z toho, kolik pozornosti a lásky se z ničeho nic dostává Jean (prkenná Sophie Turner), která se poprvé objevila až ve třetím díle (!), kde se jí navíc většina mutantů ještě stále bála (!). Závěrečná šachová partie je sakra hořká, lepší poslední scénu než Charles/Eric jsem si ale nemohla přát. *fňuk* (24.08.2021)