Parazit

Úvodní hodinu mě bavila sviňská vynalézavost celé rodinky i to, jak si postupně obsadí všechny důležitá políčka na šachovnici. Pak se ale najednou skupinka do té chvíle schopných jedinců není schopná udržet na schodech vlastní zvědavosti a Parazit se pro mě zvrhne v něco, kde mě postavy přestávají zajímat (protože na sympatie se tu nehrálo a najednou jsou důležité k nějakému napětí) a i vývoj začne podivně kroutit vlastní logikou. Ale ok, sem tam film udělá dějovou odbočku, která člověku úplně nesedne, to se může stát. Pořád by zůstala famózní práce kamery a kompozice scén (zatopená ulička jednoznačně kraluje). Jenže jsme v jihokorejské kinematografii a navíc v artovce pro festivaly, takže se to celé na konci musí žánrově zvrhnout, aby si řadový divák řekl "cool" a ten náročnější mohl ocenit "jak myslej mimo rámec". A tady tomu pro mě už úplně spadnul řetěz, protože banální pointa o "chudí smrdí bohatým" má tak mimózní obrátky ve svém ztvárnění, že už mi z toho bylo jen smutno. Tak nadějný rozjezd a tak zbytečně tlačené a vynucené finále. Neberu. 50% (01.03.2020)

"Divné zvíře, až k nevíře... Pracovitý parazit? Nechtěl bych naň narazit!" Prima asociální rodinka lůzrů, radost pohledět. Jen jeden level nad houmlesáky, echt bordeláři a wifi sosají zdarma, třebas i u stropu na záchodě, ale život nevzdávají a snaží se fest, ukousnout si z velmi bohatého koláče. Šli na to ale divně, sháněli si totiž práci, místo aby vyřvávali na úřadech o sociální dávky. Svého zaměstnání, byť získaného lhaním a paděláním dokumentů si pak vážili a vykonávali ho zodpovědně, takže v čem je problém? Vlastně jsem těm rošťákům, se srdcem na dlani a pevnými rodinnými pouty, při jejich podvodech upřímně fandil. Ve finále mi jich bylo i líto. Zejména šikovné ajťačky a zkušené artterapeutky Ki Jung (sympatická kočička Park So-dam). Hned bych si taky zaplatil pár hodin artterapie, neboť pěkných obrázků i skvrn všeho druhu není nikdy dost. Komedie? Ani ne, spíš velmi smutný film. "Nejspolehlivější plán v životě je žádnej plán, aspoň se ti nemůže pokazit..." (18.06.2020)

Když se člověk čas od času přejí běžného Hollywoodského konzumu, tak musí dneska sáhnout buď do Evropy nebo ještě lépe k Asiatům. Parazit je zcela poprávu král roku 2019. Chytré sociální drama, které se dlouhou dobu tváří jako taková komedie o pořádně vyčůrané rodince, která si umí pomáhat. Závěr bych označil jako dobře mířenou ránu mezi oči. Rozhodně nejen na ty závěrečné minuty nikdy nezapomenu. 85% (17.08.2020)

Mohl bych se podepsat pod to, co napsal POMO. Džun-ho Pon opět ukázal, že překvapit nepřipraveného diváka může být nejsladší filmařské zadostiučinění a rádoby nejsnazší cesta ke kultovnímu statusu. Já už jsem ale po vlně nadšených reakcí připraven byl, a byť mě ironicky podvratné vyprávění hodně bralo a vývoj v druhé polovině mé připravené já potěšil, závěr to se snahou šokovat a zaklapnout nepředvídatelně rozvržené motivy do myšlenkově objemné skládačky přepískl a nechal mě trochu zklamaného. Přesto ale hlásím vskutku netradiční divácký zážitek na pomezí více známých žánrů, jejichž vzorce si okázalý a precizní filmař ohýbá ve svůj prospěch a v mnoha scénách suverénně dostává diváka přesně tam, kde ho mít chce. Samotného mě mrzí, že jsem se mu ve finále vyprostil.. 85% (24.12.2019)

Úžasný scénář. Zábavná i inteligentní sociální sonda, která si z třídních rozdílů umí udělat legraci, zároveň z ní však v klíčových momentech nepříjemně mrazí. Žánrový vývoj od černé komedie v téměř hororový thriller je ukázkovým řemeslem v napínání diváka kudy povede další zákruta. Herecky přesné a velmi velmi současné. (29.08.2019)