Bez lásky

Skoro dokonalé a skoro perfektní. Chladně vystavené, vztahové drama, u kterého je už od prvního okamžiku patrné, že jej točil Pan režisér. Je moc dobře, že se Andrej vrátil s tématem rodiny, rozchodů, rozvodů, protože tyhle věci mu šly vždycky nejlíp. A fakt, že pro mě skvostný Návrat tímhle filmem nepřekonal, mi náladu dnes rozhodně nezkazí. (28.11.2017)

V případě krize se ukáže charakter, no a tady se ukazuje bezedná prázdnota manželského páru, který nemá šanci něco cítit, kromě svojí sobeckosti. Všiml jsem si komentářů, že se syn nenašel. Spoiler: syn se našel, normální člověk by souhlasil s DNA analýzou a nesesypal se z toho, naopak by se mu ulevilo. (06.09.2020)

Zvjagincev je momentálně nejopěvovanějším ruským filmařem a dalo by se vlastně říci, že i předním evropským tvůrcem. Jeho filmy tradičně naplňují sekce předních filmových festivalů a získávají ta nejvýznamnější filmová ocenění. Zvjagincev podává skrze své filmy často velmi nekompromisní a nepříjemnou sondu do ruské společnosti a jinak tomu není ani v případě Nemilovaných. Zde se dotýká témat jako neefektivnost státních složek, problémy tradiční rodiny v dnešním světě z pohledu tradičního náboženství nebo například podsouvané téma závislosti na mobilních telefonech (respektive sociálních sítích). Což o to, témata jsou to velice zajímavá a zpracování je na vynikající úrovni, především kameru musím pochválit. Jenže Zvjagincevovo tempo všem nutně nemusí sednout. Precizní dlouhé záběry, zajímavé kamerové průhledy a velmi pozvolné tempo. Takže záleží, jak Vám v daném rozpoložení sedne jeho styl. Mně tentokrát nesedl, to ale neznamená, že by se jednalo o průměrný film. Ba naopak. (03.03.2018)

Velmi dobře vystihnutá nenávist mezi hlavní dvojicí, pro mne film nespasila. Od zmizení syna mi přišlo, že se děj zastavil. Ano, hledání bylo vyobrazeno velmi podrobně, ale naprosto bez emocí. Vyznělo to do ztracena a jestli to byla symbolika k zobrazení prázdnoty "mobilové" společnosti budiž, ale zábavné to nebylo. (01.07.2018)

Scenáristická i režijní masterclass, film přesně vystavěný, nejen příběhově, ale i náladově. Mrazivý obraz společnosti sebelásky, společnosti bez empatie. Inspirativní fúze syrových postupů rumunské nové vlny a Tarkovského metafyziky opuštěných míst a zastaveného času. Nebýt několika drobných falešných tónů a trochu rozpačitě repetitivního středu filmu, byl by to po Leviatanovi další masterpiece. Takhle "jenom" výtečné drama. (29.05.2017)