Správná posádka

Skvěle obsazená (ač mnoho z pánů mělo svoje bohaté kariéry teprve před sebou) osmdesátková "Gravity", popis amerických počátků dobývání vesmíru, velké dobrodružství a zároveň oslava chlapáctví ve všech jeho podobách. Mimořádně povedené vyprávění - co jiného může důkazem, než fakt, že se divák ani jednou za ty více než tři hodiny nenudí? P.S.: V postavě Dennise Quaida se dá celkem snadno rozeznat základ pro Cruisova "Mavericka" z Top Gunu. (06.11.2013)

190 minut koncentrované nudy, je to vůbec možné? Takový příběhový potenciál a nakonec z toho byl jen divný sestřih medailonků několika osob bez nějakého skutečného příběhu. Začátek ještě jde, ale od chvíle, kdy se chlapci v šatně domluví, že musí táhnout za jeden provaz to působí jak nějaká nesestříhaná pracovní verze filmu, ve které plno scén přebývá a další hromada ještě nebyla natočena - a pak to někdo vzal, udělal z dostupného materiálu skrumáž a vydal to jako hotový film. Pokud bych to porovnal s Gagarinem, kterého jsem viděl nedávno (film na stejné téma z ruského pohledu), tak bych tomuhle prostě tři a více hvězdiček s klidným srdcem dát prostě nemohl - ten ruský film má totiž hlavu a patu. (12.09.2014)

Moc pěkně zpracovaná sonda do prvních amerických kosmických vzletů, resp. do chlapeckého mezistátního soupeření s Rusy, do životů prvních pokusných šimpanzů - testovacích pilotů, hrdých to na sebe chlapů, riskujících své životy v zájmu techniky a touhy být v něčem první. Film nezapírá ruské prventství, je ochotný si udělat trochu legraci ze svého hrdého soupeření s rychlejšími "komouši", což ovšem musí po třech hodinách završit větou, kdo byl teda sakra tím nejlepším pilotem ve vesmíru. Tato disciplína sice nemá své diváky a jméno vítěze téměř nikdo nezná, ale možná že zvedla všem správným hochům z Ameriky seběvedomí, o což se ostatně snaží celý film, ale díkybohu krom oné poslední věty nezklouzává k nějakému nechutnému patetismu, patriotismu a jiným libůstkám, které jsou mi jinak schopny zničit zážitek z filmu. (10.04.2007)

Americký hrdina. Tak bych asi nazval já oslavný opus o amerických kosmonautech, kteří v době studené války letěli do vesmíru přesoutěžit Sovětský Svaz a dokázat že Amerika je lepší, jelikož je svobodná. Předlouhý film nám to popisuje pěkně od začátku, jak jsou ti chlapi tvrdí, nemají strach, neselžou tam, kde jiní ano, vypijou sud kořalky a stojí na nohou atd. Do toho nám hraje taková ta hudba, jako když akční hrdina vybíhá z ohně s dítětem v náručí. Nános patosu byl v osmdesátých letech povinnou složkou kinematografie a americký divák byl doslova "fedrován" nacionalismem. Emoční masáž hesly, vlajkami, plačící hrdé manželky stojící nad hroby hrdinů padlých za vlast, nekonečná autorita prezidenta, zkrátka všechno dobré co USA ztělesňují pro svět. Dnes je ale jiná doba, na hladinu "jezírka Dobra" vyplavalo už mnoho páchnoucích škraloupů a zobrazení USA jako obránce míru a prosperity pokulhává a vyvolává úšklebek. Tento film tím ztrácí na věrohodnosti a stává se pouhou agitkou. Jediné, co zůstává, je výpověď o praštěné době studené války, na pokraji jaderné katastrofy, kdy stačilo málo,a už bych tento komentář nemohl napsat. Takové svědectví by ovšem mohlo být natočené civilnější formou a ne jako lepší Top Gun. 60% (29.09.2012)

O projektu Mercury je asi lepší přečíst si nějakej článek, kde jsou holý fakta bez tý vaty kolem. Film neni špatnej, ale je šíleně zdlouhavej. Klidně se z toho mohly vyhodit všechny ty vedlejší linky o tom, jak to maj kosmonauti doma s manželkama a podobně. Jinak zajímavý je, že Ed Harris je fakt strašně podobnej Johnu Glennovi. (24.06.2015)