Tiché miesto

Nemám nic proti tomu, když je potřeba udělat určitý "leap of faith" a přijmout u filmu pár nesmyslných premis, aby jeho koncept mohl fungovat. Tím spíš u hororů. Nicméně jak celkový koncept, tak i jeho manifestace v jednotlivých scénách vyžaduje u Quiet Place absolutní nemyšlení publika na úrovni, kdy si nejde vytvořit skutečně pevnou představu o světě. Bylo by zajímavé, kdybych jako divák mohl přemýšlet o tom, jak mohou hrdinové té věčné nástraze hluku uniknout, ale to dělat nemůžu, protože jakákoliv logika je z okna a svět se podle vlastní premisy beztak nechová. Monstra jde ostatně porazit tím prvním způsobem, který by musel každého napadnout, a přitom to nenapadlo doposud zřejmě nikoho na planetě. A vzhledem k tomu, že ten film není ani nějak zvlášť natočený, tak za mě nuda. Špatně propracovaný zajímavý koncept - nic víc. (03.06.2018)

Aj som mal chuť k tomu napísať nejaký pseudo-vtipný komentár, no pri tom množstve príspevkov som si istý, že niekto to už dávno urobil za mňa. Takže sa týmto filmom radšej inšpirujem a svoje vyjadrenie ponechám len v lacnej CGI rovine. Ale podotknem, ako veľmi sa už teším na prequel, sequel, 3D remake a VR reboot tejto precítenej rodinnej inscenácie. (27.06.2018)

Zlato, můžeš přidat zvuk? Sakra, já asi nic neslyším. Nerozbila se nám televize? Ne?? Jo aha, ono je ticho.. Je až neuvěřitelné, že film založený hlavně na obrazu, dokáže tak vtáhnout a nepustit. Chtěla bych v takovém světě žít, ale hlavně chtěla bych do tohohle světa přivést děti? Rozhodně se filmu dá vytknout mraky věcí, ale to se mi dnes nechce. Jen vyzdvihnu tu skvělou atmosféru a jak to Krasinskimu s fousy sluší :o) (taktéž v 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází) Pro mě rozhodně milé překvapení a jeden z těch lepších filmů s nálepkou „horor“! (05.06.2018)

Tiché místo je předně nepřiznanou vykradačkou Malermanovy prvotiny V pasti, včetně těhule ve středu dění a intenzivního porodu coby katalyzátoru událostí, jen namísto (ne)viděného se zde pracuje se (ne)slyšeným. Nutno ale podotknout, že vykradačkou výbornou. Johnovi Krasinskému se podařilo vytvořit skvostnou atmosféru, kdy důmyslným střídáním absolutního ticha se zneklidňujícími zvuky produktivně drží diváka v konstantním napětí a díky skvělým hereckým výkonům a Beltramiho melancholické hudby ho rovněž nechává plně prožívat (tichá) traumata svých postav. Celkové tísnivosti, ať už té vnitřní emocionální či oné vnější z neznáma, výrazně napomáhá i rozdělení filmu do tří v podstatě samostatně fungujících segmentů, přičemž každý z nich si udržuje vlastní tempo s postupnou gradací a důrazem na odlišné významy. Zamrzí snad jen to, že Krasinski nezůstal u tíživějšího (diváckého) strachu z neznáma a neviděné hrozby mnohem déle, ale že naopak odhaluje své tvory až příliš brzy. (04.05.2018)

Bravurní práce se stavbou atmosféry a zvukem, resp. v tomto případě spíše tichem. Nechybí pár odvážných a šťavnatých momentů, ale veskrze nic originálního, jen další variace mysteriózních dystopických "monster" post-apo scifi, kde se něco zásadního pokazilo a lidstvo neví kudy kam. Krasinski určitě není obyčejný rutinnér a má potenciál, ale na koloběžce prostě Tour de France nezajedeš. Příští film věřím, že bude ambicióznější namísto hororové jednohubky. (26.07.2018)