Ženou z božej vôle

Na švýcarský film narazím málokdy, ale vždy to stojí za to a dozvím se něco nového a zajímavého. Švýcarsko bývá často vnímáno jako výspa demokracie, neutrality a liberalismu, takže by málokdo tipoval, že ženy musely na volební právo čekat až do sedmdesátých let a v jednom kantonu až dokonce do devadesátých let. Ženou z boží vůle tento politicky přeryv vtipně i vážně zobrazuje. Příjemný film. (08.06.2024)

Je to mezi dvojkou a trojkou, nakonec tomu teda ty *** dám, a to za myšlenkovou hodnotu, i když realizačně je to celé takové naivní a tezovité. Z hlediska širších souvislostí je tahle sonda do švýcarského "středověku" roku 1971 (poslední kanton uzákonil volební právo žen dokonce až 1991!) zajímavá při porovnání se situací u nás doma, kde ženy mohly volit o celé půlstoletí dřív. Tenhle docela slušný náskok v oblasti lidských práv jsme pak ale ztratili vinou poválečného vývoje... (13.02.2021)

Je az s podivem, jak se svet za poslednich padesat let zmenil. Myslim, ze tento film nema s dnesnimi feministkami nic spolecneho a o to vice jsem s hlavni hrdinkou sympatizoval. Vyborny film, opirajici se o skutecnou udalost a pribeh vypravi na hrane vtipu a dramatu. Mne to sedlo a film me bavil od zacatku do konce. Nepravem opomijeny film. (15.01.2024)

Netušil jsem, že švýcarské ženy byly vlastně ještě nedávno tak ušlápnuté a o své vagíně nevěděly vůbec nic. U nás v té době ženy určitě věděly, co mají mezi nohama a to bylo za komančů. Rovnost pohlaví pochopitelně podporuji, zároveň nevidím nic špatného na tradiční rodině, kde muž vydělává a žena se stará o děti a domácnost. Militantní feministky totiž vylévají vodu z vaničky i s dítětem a neusilují o rovnost, ale stejnost pohlaví a to se jim nikdy podařit nemůže. (17.02.2023)

Hlavní postava je tak sympatická, že bylo v podstatě nemyslitelné jí nefandit, tisknout palce, dýchat s ní.. Mýma očima zdařilé nahlédnutí do jedné malé švýcarské vesnice, která se díky Noře otřásla v základech, to se tenkrát psal rok 1971 a platila úplně jiná pravidla než dnes.. Tvůrkyně Petra Volpeová zaslouží smeknutí klobouku, Marie Leuenbergerová to zvládla moc hezky, u mě filmová spokojenost.. (12.12.2023)