Réžia:
Petra Biondinaa VolpeScenár:
Petra Biondinaa VolpeKamera:
Judith KaufmannHudba:
Annette FocksHrajú:
Marie Leuenberger, Maximilian Simonischek, Rachel Braunschweig, Sibylle Brunner, Marta Zoffoli, Bettina Stucky, Peter Freiburghaus, Therese Affolter (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Nora je mladá žena v domácnosti. Žije so svojím mužom a dvoma synmi v pokojnej švajčiarskej dedine, kam len sporadicky doliehajú správy o spoločenských prevratoch prelomu 60. a 70. let minulého storočia. Dedinský i rodinný mier je však značne narušený, keď Nora začne presadzovať hlasovacie právo pre ženy a ich právo na zamestnanie. Bude môcť muž aj naďalej rozhodovať o peniazoch aj o tom, či jeho manželka smie alebo nesmie pracovať? (Film Europe)
(viac)Videá (4)
Recenzie (20)
Netušil jsem, že švýcarské ženy byly vlastně ještě nedávno tak ušlápnuté a o své vagíně nevěděly vůbec nic. U nás v té době ženy určitě věděly, co mají mezi nohama a to bylo za komančů. Rovnost pohlaví pochopitelně podporuji, zároveň nevidím nic špatného na tradiční rodině, kde muž vydělává a žena se stará o děti a domácnost. Militantní feministky totiž vylévají vodu z vaničky i s dítětem a neusilují o rovnost, ale stejnost pohlaví a to se jim nikdy podařit nemůže. ()
Je to mezi dvojkou a trojkou, nakonec tomu teda ty *** dám, a to za myšlenkovou hodnotu, i když realizačně je to celé takové naivní a tezovité. Z hlediska širších souvislostí je tahle sonda do švýcarského "středověku" roku 1971 (poslední kanton uzákonil volební právo žen dokonce až 1991!) zajímavá při porovnání se situací u nás doma, kde ženy mohly volit o celé půlstoletí dřív. Tenhle docela slušný náskok v oblasti lidských práv jsme pak ale ztratili vinou poválečného vývoje... ()
Můžeme Švýcarsku závidět opravdu mnoho věcí, ale fakt, že daly ženám volební právo o více než půl století později než my, mezi ně určitě patřit nebude. Ačkoli časová dotace nedovoluje rozehrát o něco hlubší partii, i tak se jedná o vcelku vyvedený a uvěřitelný pohled do minulosti s vynikající dobovou atmosférou. ()
Taková bajka o zrovnoprávňování žen. Jedna z posledních evropských zemí Švýcarsko nechal ženy hlasovat. Na komedii se mi to zdá moc dramatizované i když nějaký humor zde je. Z popisu děje se může zdát, že jde o prvoplánovou feministickou agitku. Díky vřelému komediálnímu tónu ale film ve výsledku takto vůbec nepůsobí. Boží pořádek si zkrátka nehraje na sociálněrealistické drama. Je to vtipná, emancipačně laděná pohádka o síle inspirace a hledání lidské důstojnosti. Jistou cenou za lehkost ve vyprávění, vystavěném podle tradiční hollywoodské struktury, je ale určitá schematičnost postav a předvídatelnost děje. Poměrně kontroverznímu námětu obrousila Volpeová všechny hrany a snímek vlastně jenom hladí po srsti.Ve světle výzev, které hnutí za práva žen řeší dnes, jde o sice kultivovanou, zábavnou, ale vlastně neškodnou a konzervativní podívanou. ()
Dalo by se to natočit víc jako komedie. Takhle je to trochu až drama, hořká komedie, historický film. Retro mi přišlo docela povedené, jen jsem se neubránil srovnání s Vyprávěj (zvláště, když hlavní mužská postava s těmi pejzy vypadá jak Vojtek). Některé věci jsou laciné (zrcátko a celý workout na téma poznej svoji vagínu). Trochu zrychlit tempo, přidat pár vděčných fórů, jak švýcarští strejci neumí ani ukrojit chleba, a mohlo to být za 4,5. Takhle 3,5. Tematicky blízký je film Vrtěti ženou. ()
Reklama