Štvorec

Pád říše kapitalistické. 1)  Západní civilizace, jak ji ukazuje tento film, vypadá, že churaví a pohled je to dost smutný. Sebestřednost na jedné straně a bezbřehá tolerance na straně druhé dobře ilustrují současný stav západní společnosti. Pravda, úpadek ještě není na první pohled patrný, ale už je tu._____ 2)  Otázka je, jak rychle to potrvá. Pád říše římské se rozprostřel do několika století a místní určitě celý proces nevnímali tak, jak my dnes. Syndrom vařené žáby v plné parádě. A voda pod námi už začíná bublat._____ 3)  Na tento nesporně zajímavý film se ovšem znovu nepodívám. Mám z něho nehezké pocity. (31.10.2021)

Zvláštny film. Možno príliš dlhý, ale mňa bavil. Rubenovi sa podarilo podať svoju myšlienku zaujímavým spôsobom. Jednotlivé scény fantastické, dohromady to trošku škrípe. Ako vždy má jeho film parádny vizuál, a tentokrát zvládol aj muziku na jednotku. Pomôžeš, a si okradnutý. Nepomôžeš, a práve vtedy bola tvoja pomoc potrebná. Ale nie vždy je to tak. Niektorí ľudia pomáhajú aj bez toho pomyselného štvorca, niektorým nepomôže ani ten štvorec, nepomôžu nikdy. 4,5* (07.04.2018)

Díky tomu, že se mi poštěstilo od Östlunda zhlédnout i jiný jeho film (Vyšší moc), jsem byl zhruba připravený na to, co mě může čekat, a také se mi podařilo celkem rychle navyknout atmosféře snímku a jeho hlavním myšlenkám. Režisér si i tentokrát bere na paškál současnou (západní) společnost, jen těch jednotlivých témat je o něco víc. Nejistá role dnešního muže, hrdinství versus strach, vynucovaná pomoc, tížící svědomí a zodpovědnost, vlastní trapnost, snobské umění (a společnost), moderní technologie, uhozená politická korektnost (nejen ve Švédsku)…a řada jiných věcí k zamyšlení (bohužel místy až zahlcení), na které tvůrce nahlíží optikou satiry, mnohdy originální, absurdní, kousavé (až nepříjemné) a vtipné (vede použitý kondom). Já se opět převážně bavil (líbí se mi, jak se Östlund vyžívá v trapnosti svých postav), škoda jen, že některé scény u mě úplně nepadly na úrodnou půdu (např. opice či odpadky). S koncem to znovu nebylo úplně slavné, ale lepší než u Vyšší moci. Celkově to vidím na silné 4*. (25.11.2018)

Film přetékající významy a podněty k zamyšlení - od komické postavy liberála a egoisty, přes satirický obraz institucionalizovaného umění až po širokou metaforu společnosti zmítané mezi sobectvím a altruismem. Co je Östlundova síla je ale i jeho slabost. Narozdíl od uceleného konceptu Hry a soustředěné vztahové studie Vyšší moc ve Čtverci Švéd těká, hledá přesný timing scén i zneklidňující moment, kdy se díky jejich trvání láme význam. Má to pár skvělých momentů, ale jako 142 minut dlouhý film to funguje spíš jako pásmo k polemice a reflexi. Takže důležité téma, které hledá optimální filmový tvar. Jako Zlatá palma - zajímavá, ne úplně konvenční volba. Cením si zápas, který jsem s tím svedl. Ale předchozí dva Rubenovy filmy mám výš. (29.05.2017)

Né vždycky příjemné a celkem dlouhé pokoukání, které mi nejvíc přípomínalo průsečík Velké nádhery a Toniho Erdmanna. Östlund se totiž jednak pohybuje na té tenké hraně mezi kritikou a adorací snobského a povrchního života a umění a jednak také vystavuje své postavy značně trapným sociálním situacím. Obojí navíc zvládá docela s přehledem. Skvělou, pedantskou filmařinou estetizuje a podrývá vše potřebné, všechny ty hraniční momenty má skvěle odpozorované a s potěšením často ulpívá v situaci o něco déle, než je divákovi při sledování příjemné. Je pravda, že má trochu tendenci přebíhat od jednoho ke druhému, ale celkový zážitek z filmu mi to nijak dramaticky nezničilo. 7/10 (27.02.2018)