Štvorec

Inu, velezajímavý hloubavý film, který na svou hlavní dějovou kostru s několika trochu divně "semirealistickými" až absurdními scénami (letáky v paneláku, zvířecí performance na banketu) věší mnoho podnětných společenských témat a otázek. Ty, satiricky podané, se vztahují mnohdy k aktuálně progresivně a liberálně evolujícímu Švédsku, ale mají svou univerzálnější platnost pro celý současný Západ. Stejně tak se tyto otázky otírají o umění, milostné vztahy apod., přičemž Östlund stále jaksi osciluje mezi vážným a latentně výsměšným vyzněním. Do toho všeho tu máme silné emoční momenty, které se ale jako by rozprsknou o zeď jakési švédské ledové sterility. (30.09.2022)

Kto má rád interpretačne otvorené filmy, kde každý záber môže mať komplikovaný metaforický význam, alebo vôbec žiadny, ten si príde na svoje. Štvorec je tak akosi menej ucelenejší ako komorná hra so štyrmi postavami vo Vyššej moci, zato ide o úplne odlišný film, čo je myslím v prípade dvoch nasledujúcich filmov jedného výrazného autora minimálne chvályhodné. Ak položíme ľubovoľný predmet bez umeleckej hodnoty do vitríny v múzeu, stane sa umeleckým dielom? Ak prídeme s filmom na festival, stáva sa z neho umenie? Prvá otázka je z filmu, druhá napadla iba mňa. Povinnosť pre milovníkov konceptuálneho umenia. (07.10.2017)

Přijde mi to až mystický. Zrovna dnes má premiéru film Pepa, kde se hlavnímu hrdinovi - zpuchřélýmu volovi v podání Michala Suchánka- dějí různá “příkoří”. Bakalářský hovadiny, typický pro (nejen) malej čecháčkovskej, přízemní film. A pak uvidíte Čtverec a najednou zjistíte, jak může být de facto totožný téma ztvárněný naprosto, ale naprosto odlišně. Asi milionkrát rafinovaněji a miliardakrát nápaditěji. Odpovědi nedostáváte, ale sami si je máte šanci vytvořit a zformulovat. Ta jedna chybějící hvězda padla za oběť tomu, že jsem v téhle disciplíně ne úplně obstál. Některý věci jsem si vysvětlit nedokázal (rozplizlá linka s novinářkou Anne-např.). Režijní přístup byl ale neotřelý, odvážný a bravurní, nemalou odvahu prokázala i produkce. Bláznů, kteří dokážou ocenit filmy podobné Čtverci, po světě moc neběhá. To takovej Pepa se o sebe bát nemusí. A čím blbejší bude, tím to pro něj bude lepší. Jsem hroznej skeptik, já vím. Hrozně rád bych se mýlil. Leč... (31.03.2018)

Pecka!! Vědu bych v tom moc nehledal. Jsou to takové moderní "Maléry pana účetního", jen prostě v moderním super-korektním světě. Kde hlavní hrdina Christian zažívá sled šílených událostí s šílenými lidmi. Je to film plný odporných pokryteckých zmrdů, ohavné upjatosti, ze které mi je na blití. Je to psychologicky silně nátlakovej film, kdy jsem si kolikrát z těch situací rval vlasy a nevěděl sem jestli se smát, nebo rozkopat monitor. Neustálé rušivé elementy a detaily, které jsou v očích normálního člověka sprostou drzostí, se ve filmu musí se zaťatými pěstmi "v klidu" přecházet. Já zastávám názor, že "Lepší je jedna dobře mířená rána, než dlouhý vysvětlování." Razili to i naši učitelé na základce a jsem jim za to i vděčný. Maličký příklad je třeba přítomnost řvoucího mimina na firemním jednání. Ano dnes jsme hrozně dog friendly, mimi friendly, všechno friendly a přitom jsme v neustálém tlaku a stresu, máme z toho deprese, úzkosti, mindráky, žereme prášky na nervy atd. Parádní kritika dnešní Evropy!! A jako top vsuvka je extrémní performance ruského mistra na firemním banketu, to jsem šel fakt do kolen ... :-D Bravo!! (06.09.2020)

Pád říše kapitalistické. 1)  Západní civilizace, jak ji ukazuje tento film, vypadá, že churaví a pohled je to dost smutný. Sebestřednost na jedné straně a bezbřehá tolerance na straně druhé dobře ilustrují současný stav západní společnosti. Pravda, úpadek ještě není na první pohled patrný, ale už je tu._____ 2)  Otázka je, jak rychle to potrvá. Pád říše římské se rozprostřel do několika století a místní určitě celý proces nevnímali tak, jak my dnes. Syndrom vařené žáby v plné parádě. A voda pod námi už začíná bublat._____ 3)  Na tento nesporně zajímavý film se ovšem znovu nepodívám. Mám z něho nehezké pocity. (31.10.2021)