Partyzánská stezka

Ať si kdo chce co chce říká tenhle film, navzdory tomu, že je velice silně poznačen komunistickou ideologii 50. let 20. století, krásně ukazuje tu dětskou hravost a bestraostnost spojenou s dobrodružstvím v přídodě což dnešní děti, želbohu, již prakticky naprožívají. Po formální stránce (zvláště kamera) je film, bych řekl, na dobu svého vznku nadprůměrný, i dialogy jsou přirozenější a působí věrohodně. Sečteno a podtrženo: koukatelné. :o) (01.12.2015)

Nejsem si zcela jistá, zda by křepelka bezvýhradně souhlasila se soudružkou textařku, zřejmě k tomu neměla příležitost. Možná nezhynula bídně hlady, ale každopádně přišla o bejvák. Ale o tom Partyzánská stezka není. Je o nadšení ostravských pionýrů, které se s největší pravděpodobností nikdy nekonalo, je pouze ve scénáři soudruha Josefa Picka, který figuruje na listině spolupracujících s StB, Že by omylem? Přes jasnou snahu propagovat Pionýr a oslavovat partyzány je film nesmírně zajímavý. Je totiž časovou konzervou se vším všudy. Nejen díky dnes již neexistujícím reáliím, ale především myšlením tehdejších tvůrců. Filmová řeč má nesmírnou sílu, to si soudruzi velice dobře uvědomovali. Agitační filmy byly vesměs přehnaně optimistické, plné pozitivních nakažlivých písní a byly jedno společné - nebyly reálné. V nich mohli soudruzi snít o světě, který měl být, ale nikdy nebyl. Přes tento jasný plán se podařilo Kaněrovi odvést slušnou profesionální práci. (07.03.2020)

Už dlouho jsem se tak nepobavil: pionýři si můžou ruce vytahat aby vyhráli soutěž ve sběru železa, čímž můžou v ocelárně označit tuto tavbu názvem svého oddílu (Vpřed) a za odměnu jdou po stopách ostravských partyzánů kteří táhli na pomoc SNP :-) :-) :-) Trapný pokus s vypravěčem ukradený ze Zemanova filmu Cesta do pravěku. Film natočen ze zcela jasného důvodu - odsoudit skauty a naopak vychválit pionýry s rudými šátky. Tento film jsem (z pochopitelných důvodů) neměl možnost v 80 tých letech v TV vidět, viděl jsem ho až dnes a všem ho vřele doporučuji alespoň proto, vidět mladého M.Zounara :-) (24.11.2012)

Pro mne úplně neznámý film. Přesto, že je nesmírně poplatný době, v které vznikl, to není film, podle mého názoru, špatný. V době vzniku filmu jsem neměl o nějaké pionýrské organizaci a partyzánech ani ponětí a nedovedu proto posoudit, zda se tehdejší děti pubertálního věku opravdu dokázaly tak nadchnout pro putování po stopách partyzánských bojů. Když se však na tento film podívám dnešníma očima, tak vidím, že se jedná o perfektně připravenou prázdninovou akci na způsob hledání „multikešky“. Dá se tedy směle prohlásit, že svým námětem tento film předběhl dobu o dobrých 50 let. No, uznejte sami – takový film přece stojí za zhlédnutí. Mimořádně milé bylo, sledovat, s jakou samozřejmostí se mezi sebou domlouvaly české a slovenské děti, zatímco dnes ty české těm slovenským nerozumí. Za upozornění stojí i to, že v jedné z hlavních rolí vystupuje 27letý Miroslav Zounar. (24.06.2012)

Vhodné pro nostalgické milovníky pionýrských putovních táborů 50. let. 1) Mám zásadní výhradu: filmu zcela chybí příběh, nějaká zápletka. Putovat za partyzánským "pokladem" samo o sobě nestačí._____ 2) Hejno Mirků Dušínů v pionýrských šátcích mluvících dětskou řečí stranických příruček bych v reálu ale dlouho nevydržel._____ 3) Pionýři hláškují: Nadešel slavný den. Dneska se uskuteční naše pionýrská tavba. za doprovodu majestátní hudby, kterou by jistě vzala zavděk i Alžběta II při korunovaci. Ať žije tavba pionýrského oddílu Vpřed!_____ 4) Ke zdůraznění nové doby nechali tvůrci pionýra se prohánět pustými ulicemi stalinské Poruby či kde to vlastně natáčeli._____ 5) Když ale odmyslím tu ideologickou nadstavbu, děti prožívají nádherné prázdniny v přírodě při hledání pokladu. Nechybí ani nejlepší herec filmu - pes Oro._____ 6) Úvodní melodii Zdeňka Lišky hned tak nezapomenu: Jede cyklista bílou silnicí, vidí křepelku na oranici... (17.02.2020)