Tři přání

Skvělá a odvážná satira na tehdejší režim, jejíž jedinou vadou je, že trvá zbytečně dlouho. Jinak by se tomu nedalo moc co vytýkat, je to trefné, chytře vedené, se skvělým koncem a funkčním humorem i fantasy/pohádkovým motivem, skvěle obsažené zručně natočené. Viděl jsem to dokonce dvakrát za sebou (kvůli mojí "blbosti", která blbostí rozhodně nebyla) a napodruhé se mi to líbilo ještě o něco víc, takže o to mi to přijde kvalitnější a jako jasný důkaz toho, jak povedené to je. Ale některé scény by opravdu měly být utnuty dříve nebo výstižněji napsány (a platí to hlavně o střední části filmu), protože to tomu ubírá podstatně na síle. Dojmy mám ale rozhodně pozitivní a zaráží mě, že oproti sice povedené, ale o řád slabší (a mnohem slavnější) satiře Bílá paní je tohle dílo naprosto neznámé a docela neobjevené... 4* (29.11.2023)

Bylo nebylo, jeden vychovaný muž ve středních letech (byl) pustil v tramvaji sednout staršího pána (nebývalé). Šťastným výsledkem této drobné události bylo získání kouzelného zvonečku (což později vykradl seriál Arabela). Starý pán totiž byl (nebo nebyl? ale jo, byl) kouzelný dědeček. A kouzelní dědečci plní přání. Přání v tradičním počtu - tři. Rok vzniku 1958. Aktuálnost myšlenek (a to, což je hrozné, čáry máry fuk) jako by to natočili včera. Kdyby se šetřilo na správných místech, nemusí se potom šetřit na šatech. "Jakej já bejval charakter, dokud jsem chodil pěšky." U toho člověka bodne u srdce. A při pohledu na bílého králíka (zdůrazňuji kouzelného) jihne dětská duše divákova, i když je králíček pro děj nepodstatný. (06.08.2012)

Neuvěřitelně vtipný a zároveň velmi hluboký snímek, který si pro sebe málem ukradne Bohuš Záhorský. Ústřední dvojice rozhodně není špatná, ale přece jen nechápu, proč bylo třeba představitele dovážet, když u nás bylo kvalitních herců dost a dost. Když si člověk představí, co by s těmi rolemi dokázali třeba Václav Voska s Irenou Kačírkovou... I tak ale krásný film, kupodivu s platností dodnes, a mistrná komedie. (29.11.2008)

Námět: Vratislav Blažek. Ve své době opravdu neskutečně odvážná kritika reálného socialismu, kterou stěží mohla zamaskovat pohádková nadsázka. Takže ji mocipáni na pět let strčili do trezoru. Naštěstí příběh o byrokracii a o obraně proti pokušení funguje i dnes. A to i díky kouzelně zmatenému dědečkovi (Bohuš Záhorský). Obsazení ústřední manželské dvojice jugoslávskými herci mi nevadilo, svou socialistickou tvář nastavili věrohodně. (08.07.2008)

Zazvoní či nezazvoní? 1) V prvním plánu snímek působí jako komunální kritika. Brzo se však ukáže, že za ní je pohled na tehdejší režim a jeho půvaby. Co dnes nejvíce překvapí, je nadčasovost snímku. I dnes by šlo natočit jízlivou satiru se stejnou zápletkou._____ 2) Zajímavé jsou reálie. Vidíme, jak fungovalo zásobování (špatně). Zaujme nás životní úroveň podnikového právníka se zaměstnanou manželkou, zejména bydlení v pavlačovém domě se společným občas vodyprostým venkovním vodovodem. Náš právník si tedy na vysoké noze nežije, a k tomu vyfasoval takovou megeru (manželku)._____ 3) 37letý Srb Rade Markovič a 24letá Chorvatka Taťána Beljakovová dodali snímku zahraniční šmrnc a 52letý Bohuš Záhorský dotyk nonšalantní elegance. Ještě by to chtělo poněkud zdlouhavý a chvílemi ponudnělý snímek trochu prostříhat a zdynamizovat._____ 4) Chruščov se svými kukuřičnými lány slavně vybudoval socialismus a tak i Československá republika nezůstala pozadu (socialismus v naší vlasti zvítězil - ústava 1960). Do atmosféry úspěchů se společenská kritika nehodila. Až po malém uvolnění po XII. sjezdu KSČ v roce 1962 mohl být snímek spolu s dalšími sedmi filmy s pozastavenou distribucí uveden do kin. Ani se nesvlíkej, dnes se nedělá. Jde se manifestovat, teď to hlásili. Manifestanti s otrávenými ksichty nesou transparent s heslem Zvyšujeme produktivitu práce. (20.08.2016)