Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Vodník

O tom, že nadpřirozené bytosti prostě NEEXISTUJÍ, zatímco o zločincích všeho druhu se to bohužel říct nedá. Příběh dovedně navozuje atmosféru známé Erbenovy hororové balady a promítá ji do reálného světa, leč zdá se, že tím zároveň vyčerpává veškerou energii a tvůrčí potenciál, které jakkoli souvisejí se strašidelnými vyprávěnkami. Neboť odhalení identity pravého viníka dávné brutální vraždy není výsledkem poctivého kriminalistického snažení, ale víceméně dílem náhody. Rozplétání traumatizovaných rodinných vztahů a odkrývání starých rodinných tajemství je sice interesantní, leč z mého pohledu nepřináší žádná fakta, která by jednoznačně prokazovala nevinu domnělé pachatelky, jakkoli to policejní komisařka Marie Výrová tvrdí. Její největší zásluhou je v podstatě dovedení příbuzenstva domnělé vražedkyně po letech zpátky na místo činu, neboť teprve poté se může dostat ke slovu jeden drobný element, který způsobí zásadní obrat ve vyšetřování. P.S.: Myslím, že není úplně standardní, aby mělo místní policejní oddělení k dispozici výstavní supermoderní budovu kdesi na samotě u lesa ... pardon - u pole. (24.04.2019)

Já teda nevím co hulí pan Tauš (ať už sám nebo s někým v ČT), ale tenhle "styl" je téměř nekoukatelnej. Stejně jako u Modrých stínů se pokouší o nějaký umění nebo co, ale to prostě v kriminálkách nefunguje. Na hodně místech jsem se smál použitým "režijním záměrům" a to by se v případu rozřezanýho mimina stávat nemělo. (01.04.2019)

Já si sice taky pamatuju něco třicet let zpět, ale jsou to spíš střípky/záblesky a musí mi k tomu pomoct někdo, kdo u toho byl se mnou. Tady se poměrně velká skupina lidí tváří, že si pamatujou přesný detaily události desítky let zpět, přitom bylo evidentní, že se na to snažili zapomenout a od tý doby se spolu neviděli. Takže z tohohle úhlu pohledu mi to přišlo trochu nevěrohodné, navíc ten začátek je fakt svým pojetím dost nesnesitelnej. Ale pak se rozjede slušná krimi, kde je podezřelej každej. Nakonec se vyjeví stará známá pravda, že všechno je jinak a závěrečná retrospektivní scéna s pachatelem je luxusním posledním kouskem do toho složitýho puzzle. Klára Melíšková opět bezchybná. (26.06.2020)

Proč má policie sídlo někde uprostřed polí. To byl čí nápad? Mě to přišlo praštěné. Vždyť to museli mít všude daleko. Ale to není to o co tu běží, i když mě to zarazilo. Holt si všímám i prostředí, kde se příběh odehrává. Příběh mi přišel jako psychologická studie jedné rodiny, kde se odehrála tragédie, která změnila život všem zůčastněným. Všichni by byli kvalitní materiál pro psychologa a jeho terapii. Vyšetřování případu bylo až na druhé koleji. (29.04.2019)

Dlouho jsem přemýšlel co jsem vlastně viděl a ze všeho mě nejvíce vychází sociální drama. Rozhodně ne kriminálka, ještě ke všemu se snahou to zabalit do poeticko snovýho stylu vyprávění. A´t se na mě nikdo nezlobí, ale ta závěrečná vyprávěcí zkratkovitost to bylo něco. Vůbec mě to časově nesedlo. A sídlo policie pro Olomoucký kraj někde v poli, to byl čí nápad ? Hurvínka? Když příběh odhaloval rodinný i jiný vazby, bralo mě to, bavilo mě to a vykreslení charakterů bylo povedený. Jak se to vrací směrem k případu nevěděl jsem jestli se mám smát všemu co mě tvůrci servírovali a nebo se jíst pást s těma koňma, který po Klárce Melíškový dostali v seriálu asi nejvíc prostoru. Ještě jedna provokatérská, někdo by měl říct lidem na ČT, že v ČR není jen jedno divadlo. (15.04.2019)