Počítání oveček

Rok ´81 je pro mistra Kachyňu rokem nemocničním. Naštěstí se nejednalo o jeho zdraví, nýbrž o prostředí, v němž natočil dva vynikající filmy. Po překrásném vyprávění o panu Prepslovi, které vyobrazuje vnímaní špitálu očima protřelého světoběžníka, tu máme obraz vnímání dětského. Jedna věc oba tyto pohledy spojuje, touha po svobodě. Dětský svět pana Kachyni je vždy velmi kvalitní. Stejně obsazeních hlavních protagonistů. Dvojice Fuchsová - Galatíková a jejich vyvíjející se vztah, je určitě základem kvalitního herectví, které potvrzuje Brodského lidský primář i přísná a nekompromisní Divíšková v roli vrchní sestry. Jemný film s otevřeným koncem, nesoucí jednoznačné stopy po mistrově rukopisu. Bohužel se to nedá říci o Fišerovi, jehož hudbu jsem v tomto snímku prostě neslyšel. (04.01.2015)

Smutné, místy i tísnivé (hlavně díky ruční kameře) a přitom krásné a dojemné. Není to film, kterému lze propadnout od první minuty. Přiznávám, že zpočátku mě i lehce nudil. Do svého světa vtáhne lehce a nenásilně. Nehraje prvoplánově na city: jakkoli by měl divák nejvíc soucítit s postavou malého děvčátka v podání vynikající Žanety Fuchsové, tak zrovna ona lítost vůbec nevyvolává. To spíš postava Věry Galatíkové nebo Naďi Konvalinkové (malá Hanka ji odbývá, protože žárlí, že se vdává). Sympatie vzbudí postava primáře ve výborném podání Vlastimila Brodského, kterého Hanka něžně oslovuje "dědku"… (09.04.2008)

O filmech Karla Kachyni bych mohl v podstatě psát pořád to samé. Všechny jeho filmy spojuje jediné : Lidskost. A vždy výborné představitele rolí, kteří tuto lidskost bravurně zahrají. Zde je to Vlastimil Brodský jako primář " děděk " a Věra Galatíková v roli uklízečky Anežky. A taky Peter Debnár (výborně nadabován Jiřím Zahajským) v roli opraváře objektu nemocnice, který je neustále " v náladě " a jeho pohled na život . Hudba Luboše Fišera opět zahraje na city a nejen hudba. Karel Kachyňa nepotřebuje diváky násilím dojímat, stačí jen tak malinko, když člověk sám soucítí s postavami v jeho filmech. Jeho filmy jsou jedinečné a nenapodobitelné. Tak jako život sám. (17.12.2016)

Kvalitna normalizacna jazda pana rezisera Karla Kachynu. Pre rok 1981 natocil aj Pozor, Vizita! s Rudolfom Hrusinskym, a rovnako ako prvy film aj tento sa odohrava v spitali. Vyborne su herecky ako pani Galatikova /Dym Bramborove Nate/ a pani Nina Diviskova /Prodavac Humoru/. Dalsi dokaz toho, ze aj za normalizacie sa tocili vyborne filmy : 84 % (27.06.2015)

Jeden z nejlepších českých filmů zlatých osmdesátek, dnes by něco podobného nikdo natočit nedokázal. Třebaže film vznikl v plném proudu normalizace je zcela apolitický (na rozdíl od braků polistopadových filmařů, kteří politiku a nejčastěji tu antikomunistickou cpou i do rodinných filmů a seriálů). Žaneta Fuchsová v nejlepší životní roli, přestože divácky jedné z nejméně oceňovaných, ale podle mě tady byla zkrátka nejlepší. Zazářili tu i ostatní dobří herci, především Brodský jako primář "dědek", Galatíková v roli uklízečky Anežky, Konvalinková jako laskavá sestra "Sluníčko" nebo Divíšková v roli naopak přísné staniční sestry Plačkové. Vtipný a s životním nadhledem byl i instalatér Rumcajs. A ať mi nikdo netvrdí, že film a jeho postavy byly příliš zidealizované. Jakožto někdo, kdo podstatnou část dětství strávil po špitálech vím své, personál nemocnic v 80. letech býval přesně jako v tom filmu - některé sestry hodné a přátelské, jiné odměřené. 80% (30.12.2017)