Miesto pri mori

Neuvěřitelně pomalá depka. Navíc depka, která se snaží netvářit jako depka, když náhle vybalí zničehonic všechno na stůl a člověka to naprosto odrovná..ovšem jako celek to rozhodně nesedne každému. Musím ale hlavnímu tvůrci Kennethovi Lonerganovi nechat, že nic jako tenhle jeho vysněný projekt jsem už dlouho neviděl a zvlášť jeho chronologická ledabylost mě nechávala na pochybách až do samotného konce. Mladší Casey z klanů Afflecků naprosto vládne, z každé jeho scény je cítit, že ačkoliv to ještě nemáme vědět, pronásledují jej démoni minulosti a navíc démoni tak mocní, že postava Leeho je jako tělo bez duše, které ztratilo svůj cíl a ani sympatický Kyle Chandler s neblahou situací nic provést nedokáže. Jak už jsem naznačil, alespoň hodinu z trošku přepálených 130ti minut čistého času jsem vůbec netušil, proč se jednotlivé situace dějí tak jak se dějí a střídavě jsem se dokázal ladit na oduševnělý tón filmu, střídavě ovšem nastala i nuda. Co mě ale vadilo ze všeho nejvíc a důvod proč jsem Manchester by the sea nenapálil pět je ten, že snímek v podstatě nemá pointu a jakmile dojde na onen už mnou nastíněný zvrat, který naprosto perfektní a zarazil mě do sedačky, tak se na tento moment už nepovede navázat a místo toho nás překvapí tak akorát Matthew Broderick. Rozuzlení bych dal nakonec, trošku jej prodloužil a někde ze začátku filmu něco ubral a byla by to dokonalost, které bych toho oscara velmi přál. Takhle to úplně zaslouženě může být snad jen pro Afflecka...8/10...[1.2.2017_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (01.02.2017)

Lonergan je o něco lepší scenárista než režisér a nepoměrně lepší režisér než člověk s citem pro volbu hudby. Jedno z nejlépe napsaných i zahraných "klasických amerických maloměstských dramat o neřešitelných kostlivcích ve skříních" posledních let si totiž podkopává nohy na první dobrou cíleným výběrem klasické vážné smyčcové hudby. Ta je tu nadužívána a byly vybrány nejohranější možné skladby; je to na slzičky cílené, od patosu ulepené, podbízivé a snadné řešení. Což je v naprostém rozporu se vším ostatním, jelikož Manchester jinak nic patosem zavánějícího, podbízivého (natož na slzičky cíleného) nenabízí (a že by se našly pasáže, které by k tomu sváděly) a snadná východiska jsou mu cizí. Jako by autor nevěřil, že jeho vlastní osudová látka, jím vybraní herci a jím sepsané dialogy, které fenomenálně pracují s nevyřčeným "co však vždy visí ve vzduchu", budou stačit na emočně zdrcující subtilní drama a tak se tomu rozhodl jít naproti nejlacinějším možným způsobem. A zbytečně tím devalvuje jinak neskonale působivý zážitek. (03.02.2017)

S lítostí tady bliju, ale vězte, že je to takmer nedopatřením. Kdyby američtí akademici nebyli stádem teplometů, nenominovali by sračky na Oscar, já bych o podobných filmech neprůstřelně nevěděl, a tím pádem bych tady nemusel kazit vyšponovaný hodnocení v sekci filmů pro starý sentimentální perze. Dobu mezi smrtí a funusem miluje přece každej, tak proč o tom nenatočit film, ne? Dvě hvězdy za to, že jsem se dvakrát zasmál a že jsem to dokoukal, jinak takmer nepozeratelná záležitost. Fotbal Příbam - Bohemka 0:0 je proti tomuto vrchol entertainmentu. 30% (28.01.2017)

S nadsázkou a ve velkých uvozovkách Nocturnal Animals pro nižší střední, potažmo venkovany. Pomalý, tklivý a bolestivý film (v duchu Eastwoodovek), který rozehrává několik dějových rovin a dává na odiv bolestivé životní události a rozhodnutí, potažmo nemožnost vyrovnat se s nimi, avšak je více polopatický a jednodušeji čitelný. Nejzajímavější na celém snímku je, že je paradoxně tak přímý a nefilmový. Protože půlka scén je úplně bez hudby a s takovou dávkou autenticity a energie, že to působí jako kdyby ten příběh žil váš soused od vedle. Bez pochyby filmová událost, jen ne asi úplně pro každého a určitě bude muset ještě trochu uzrát. Pro filmové vědátory ovšem zřejmě blaho. (04.02.2017)

Dosti složitý film, u kterého doporučuji dávat hodně bedlivý pozor, jinak bude hrozit že si jej budete muset pustit znovu. Silný příběh, se kterým se člověk dokáže snadno ztotožnit, kdo z nás si sebou nenese nějakou tu temnější událost z minulosti, se kterou se musí ať chce nebo nechce vyrovnávat. Tady sledujeme jistého Lee Chandlera, kterému osud tedy opravdu naložil. Kdo jiný by mohl ztvárnit podobného ztroskotance lépe než Casey Affleck. Někteří z nás už holt třeba nikdy nebudou mít možnost žít spokojený život. 80% (17.02.2017)