Réžia:
Kenneth LonerganScenár:
Kenneth LonerganKamera:
Jody Lee LipesHudba:
Lesley BarberHrajú:
Casey Affleck, Lucas Hedges, Kyle Chandler, Michelle Williams, C.J. Wilson, Heather Burns, Tate Donovan, Josh Hamilton, Matthew Broderick, Gretchen Mol (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Osamelý bostonský údržbár Lee Chandler (Casey Affleck) po smrti svojho staršieho brata Joea (Kyle Chandler) s prekvapením zisťuje, že sa stal poručníkom svojho šestnásťročného synovca Patricka (Lucas Hedges). Plný obáv sa tak vracia do mestečka Manchester-by-the-Sea, v ktorom vyrastal. Tam je nútený sa vyrovnať so svojou minulosťou, ktorá ho odlúčila ako od exmanželky Randi (Michelle Williams), tak od komunity, v ktorej vyrastal. (Itafilm)
(viac)Videá (7)
Recenzie (541)
Není můj typ filmu, což jsem ale předem věděl. Dvě hodiny se díváte na postavu, která se není schopná vymáčknout a normálně bavit, tváří se otráveně, občas někomu zanadává nebo vrazí pěstí. Přičemž jí je ten mladší a nudnější z bratří Afflecků, který mi přijde podobně nezajímavý herec kdekoli jsem ho kdy viděl (a hele Oscar). Na pozadí všeho děsivá tragédie a jasně, od diváka se čeká nebýt primitiv, "číst mezi řádky" a užívat dlouhý záběry do ničeho, podložený občas vážnou muzikou, to podstatný se odehrává subtilně až pod povrchem. Nejsem ten divák a buď dám 3 objektivně, nebo 2* sám za sebe. S*ru na objektivně - takový to prázdný "o něčem", mám rád jiskru. ()
V jistých ohledech je to výborné, ale po dosledování se mi nabízí otázka: "a co dál". Připadal jsem si trochu, že sleduji 3 díly výborného seriálu od HBO, ale tak někde uprostřed sezóny. Chybí mi pointa, něco. Vyšumění děje je pro mě pointa problematická. Každopádně herecky i scenáristicky výborné. Hlavní postava je skvělá. Hudba je ovšem problematická taky. Do nejvypjatějších okamžiků jsou použity příliš profláklé klasické skladby (a do toho vůbec nejvypjatějšího použijí tu vůbec nejprofláklejší - "Albinioni" Adagio), za mě to nebylo dobré řešení, a původní hudba mi připadala, že ji nahrál někdo, kdo neumí hrát na piáno. Asi to byl záměr. Spousta nezodpovězených otázek, ale v době sledování je to i přes civilní tempo zábavné a snesl bych to i mnohem delší. I když možná ne tedy v kuse, ale jako ten seriál :-) ()
Manchester u moře není úplně vesnicí, kterou bych chtěl navštívit a to přitom jinak podobné oblasti mám docela rád a vysloveně je vyhledávám. Jenže co naplat s lidmi, kteří se tváří, jak kdyby už dva roky zobali neurol a přežívali v takovém prazvláštním vakuu nicoty. No a v tomhle světě se zakořenil Casey Affleck, kterej asi chce zvěčnit nominaci na Oskara, protože je nejdivnější z nejdivnějších a v některých scénách vysloveně přeskakuje s emocemi jak blecha z chlupu na chlup. Je to škoda, za jiných okolnosti by tenhle film nebyl špatnej. Jenže nekonečná délka a divné chování lidí dobrej film prostě neudělá a pár zajímavých scén to taky bohužel nezachrání. ()
Casey Affleck má dar nejotravnějšího vystupování v historii lidského pokolení, což skýtá skvělý potenciál. Zatím nejlíp toho využil Andrew Dominik, ale Kenneth Lonergan je tomu blízko. Představa tohohle iritujícího dětsky a dětinsky vyhlížejícího člověka, před kterého postaví zodpovědnost, o niž nestojí, je zdrojem dostatečného pnutí, aby mě to zajímalo dvě a půl hodiny. Až k srdci se to ale nedostalo. ()
Ryzí, syrové drama s hutnou atmosférou a velice realisticky působícími postavami. Film je sympatický právě svou syrovostí, protože působí jako skutečný příběh ze života, se všemi radostmi a strastmi, a v tomto konkrétním případě především onou bolestností a raněným nitrem člověka. Je to v podstatě film o odpuštění. Casey Affleck zvládl hlavní roli výtečně, a to dokážu říct i přesto, že mi (čistě subjektivně) není tento herec příliš sympatický. Svým výkonem táhl celý film - s tím, že ostatní herci ho dobře doplňovali. Snad bych jen o něco málo zkrátila stopáž. Jinak mě však tento film upřímně dojal a z kina jsem odcházela naprosto spokojená. ~(4,3★)~ ()
Galéria (108)
Zaujímavosti (10)
- Film měl premiéru na festivalu Sundancev Utahu. (MessiM)
- Ve filmu zazní skladba „Adagio Per Archi E Organo in Sol Minore“ od The London Philharmonic Orchestra, která zazněla před 35 lety ve válečném dramatu Gallipoli (1981). (ČSFD)
- Scéna, kde se sestry snaží neúspěšně vrátit nosítka do sanitky, nebyla vůbec ve scénáři. Režisér Kenneth Lonergan se ji až později rozhodl použít. (MessiM)
Reklama