Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Romanca o žižkovskom dievčati, dvoch bratoch, stratenom obuvníkovi a nedozretom viniči. Príbeh z pražského Žižkova tridsiatych rokov. V meste sa rozmáha veľkoobuvník Baťa a obuvník Bursík čím menej dokáže konkurovať jeho lacným produktom. Jeho dvaja synovia prežívajú obdobie, ktorému sa vraví dospievanie a každý iným spôsobom. Prvé milostné splanutia a hľadanie si miesta v živote poznamenanom sociálnou neistotou a neskôr okupáciou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (202)
Keď sa povie československý režisér, tak ako prvý sa mi vybaví meno Karel Kachyňa. A veru sa ani nečudujem. Ďalší výborný snímok, ktorý ma opäť dostal svojim typicky kachyňovským namiešaním láskavého humoru a smutných vecí, to bola paráda. Inak celkom by ma zaujímali ďalšie osudy oboch bratov, ako to vlastne s nimi dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 ()
K úplnému nadšení by to chtělo některé scény zkrátit (a jiné naopak prodloužit) a osud některých postav do toho víc zapojit (Hrušínský), ale jinak jsem dost spokojený. Do děje mě to vtáhlo hned ze začátku a až do konce nepustilo, Navíc je to skvěle natočené a zahrané, hodně postav mě zde dokázalo zaujmout (především ta Menšíkova, Vincent Bursík), pár scén tu je i příjemně poetických a jde z toho i dost zajímavá a podmanivá atmosféra, především z těch hospod. To ten Žižkov tehdy fakt musel vypadat jinak než teď. Sice je to pro mě jedna z mála pražských čtvrtí, která pořád má nějaké kouzlo a svoji atmosféru, ale i tak. A ačkoli to je o dospívání a "něco končí, něco nového začíná", stejně mě na tom všem zaujala ta dějová linka, která je vlastně prvotní předzvěstí toho, jak řetězce ničí malé obchody a podnikatele. To je vlastně z celého toho filmu pro mě nejsilnější a ačkoli i to finále je silné, není to vyloženě depka a najdou se zde i pozitivní chvíle - jak to tak v životě chodí. Hodně se mi to líbilo, jen mi k té páté hvězdě prostě něco shází... Silné 4* ()
Vynikající atmosféra Žižkova 30. let je bezpochyby základem kvalit filmu, jenž vypráví o postupném úpadku jednoho poctivého ševce, prvních (ne)láskách, bratrské podpoře i domnělé nenávisti, ale hlavně výjimečným způsobem zobrazuje prvorepublikovou a následně před okupační společnost, plnou životních nejistot a bizarních figurek z potemnělých šantánů i hospod. Film obsahuje spoustu zajímavých postav, jejichž osudy a role jsou skvěle skloubeny. Osudy hlavních hrdinů si můžeme nakonec jen domýšlet, přičemž tento otevřený závěr byl tou nejlepší možnou variantou. Klasicky precizní režie, scénář, kamera i hudba. Pro mě zcela bezchybné a originální. ()
Jsem tak přepínal kanály a teď slyšim, že je tam nějakej Bursík. Tak jsem v první chvíli myslel, že zase ten ekoterorista něco proved, ale tady byl Bursík obuvník. No a film mě docela zaujal, tak jsem se na to koukal až do konce. Jenom jsem teda prošvihnul asi tak úvodních 10 minut, takže jsem nějak nepochopil, z jakýho důvodu Jan Hrušínský s Vaculíkem spolu chrápali v jedný posteli a proč Menšík chodil srát někam na kopec. ()
Vladimír Menšík skvěle ztvárnil zoufalého živnostníka bojujícího proti obuvnickému gigantovi. On stará škola proti nové době (dravému mládí), která se s nikým nemazlí. Kachyňa to natočil ve svém vypilovaném baladickém tónu. Některé vtipné hlášky mě rozesmáli, ale to k hořkému životu patří. Určitě by filmu prospěla kratší stopáž. 73%. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (32)
- Píseň, která provází film a dělí jej na jednotlivé obrazy, je „Já hledám štěstí léta dlouhá“. Hudbu k ní zkomponoval Luboš Fišer, text písně napsal Pavel Kopta a zpívá ji i hraje Eva Olmerová. (sator)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1980. (orkadimenza)
- Tereza Pokorná - Herzová šla na konkurz, ale když viděla kolik je tam uchazeček, tak byla přesvědčená, že nemá šanci. Vytáhla si detektivku a četla si. Když na ní přišla řada, tak se panu režisérovi omluvila, že neumí text a že by něco podobnýho zaimprovizovala a on jí vzal. (cariada)
Reklama