Obsahy(1)
Zamyšlení o životě a umění světově proslulé české sopranistky Gabriely Beňačkové. Přepestrou nit bohatého uměleckého osudu sledovala po 40 let na předních světových operních jevištích letošní jubilantka sopranistka Gabriela Beňačková. Narodila se 25. března 1947 v Bratislavě. Do pražského Národního divadla přišla na počátku 70. let po vítězství v mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a hned se stala sólistkou prvního oboru. Předurčovaly ji k tomu mimořádně krásný hlas, plné, volně tvořené výšky a přirozené herecké umění. Už na počátku zde ztvárnila pod Krombholcovým vedením Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě. Tuto roli pak zpívala více než půl tisíckrát v několika evropských jazycích. Tleskalo jí nadšené obecenstvo v Mnichově, Vídni i jinde ve světě, stejně jako Janáčkově Jenůfě (Její pastorkyňa), jejíž počet provedení dosáhl při japonském zájezdu v jejím podání plné tisícovky. V Praze setrvala Gabriela Beňačková po 11 sezon, ale hned od počátku hostovala v zahraničí. Nejdříve v irském Dublinu, pak v Reggio Emilia a dalších italských městech. Od poloviny sedmdesátých let byla pěvkyně stálým hostem Bavorské státní opery v Mnichově a Státní opery ve Vídni, účinkovala hojně i na dalších německých scénách ve Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Bonnu, Drážďanech, bohaté bylo též působení ve švýcarském Curychu. Do Prahy se ještě vrátila na slavnostní představení Libuše v roce 1983, kdy po několikaleté rekonstrukci byla znovuotevřena historická budova Národního divadla.
Mimořádně působivá byla v interpretaci Beňačkové Dvořákova Rusalka. Tu kromě pražského Národního divadla a supraphonské nahrávky dirigenta Václava Neumanna zpívala ve Vídni v režijním nastudování Otto Schenka a toto představení bylo pak přeneseno do Metropolitní opery v New Yorku, kde sopranistka ztělesnila titulní roli s mimořádným úspěchem pod taktovkou Johna Fioreho. Významné bylo působení sopranistky na amerických operních jevištích a koncertních pódiích. V San Francisku ztělesnila Markétu i Helenu Trojskou v Boitově Mefistovi, po boku tenoristy Plácida Dominga zpívala v Los Angeles Desdemonu a sopránový part Verdiho Rekviem. V newyorské Carnegie Hall nesčetněkrát prosazovala českou hudební tvorbu, mj. Libuši v roce 1984, stejně jako v Metropolitní opeře, kde ztvárnila ve více než 50 představeních Káťu Kabanovou, Jenůfu, Rusalku, Mimi v Bohémě, Leonoru ve Fideliovi a Desdemonu v Othellovi. Do Japonska zavítala na samostatné recitály, koncerty s orchestrem i při hostování Deutsche Oper Berlin a pražského Národního divadla. Pěvkyně získala několik prestižních cen – Cenu Artura Toscaniniho, Zlatou medaili Giuseppe Verdiho v Parmě a byla nominována na Grammy v New Yorku za provedení české písňové tvorby s Rudolfem Firkušným. Umělkyně byla vyznamenána za nahrávku Káti Kabanové cenou Supraphonu a Janáčkovskou zlatou medailí 2004. V Rakousku se jí dostalo vysokého uměleckého vyznamenání: titul komorní pěvkyně – Kammersängerin. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Paní Beňačková, díky za nádherný zážitek.To, jak jste s pokorou mluvila o Libuši, to, jak jste mluvila o spolupráci s Placidem Domingem a hlavně o Praze bylo velmi zajímavé a krásné.Viděl jsem vás ze zákulisí na vlastní oči v roce 1999 v Národním divadle v Její pastorkyni s Peterem Dvorským a byl to nezapomenutelný zážitek.Je vždycky povznášející, když naši druholigovou scénu navštíví nějaká operní hvězda extraligová.Takových zážitků jsem měl bohužel jen pár.Vaše Její pastorkyňa, ve Státní opeře Tosca, kde hlavní roli zpívala černá sólistka Metropolitní opery v New Yorku a pak dvě baletní představení-Michail Baryšnikov a Maja Plisecká. Škoda, že podle hodnocení je v barbarském a nekulturním Česku opera zcela na okraji zájmu. ()