Dabing Street

Velice silný rozjezd dával naději, že to bude pořádná palba. Bohužel s přibývajícími díly se vytratil humor a seriálu pozvolna docházel plyn, aby se zastavil na místě a posléze vyšuměl do ztracena. Každopádně první polovina byla fakt super, Krobot, Bartoška nebo Preiss tomu dodávali nehorázný koule a i když druhá polovina šla více do dramatické hloubky, musím celkově Dabing street hodnotit jako dílko zdařilé a s převahou lepších momentů ve srovnání se soudobou seriálovou konkurencí i hereckou stránkou. (27.03.2018)

„My normální jsme, že jo? My to jenom dabujeme!“  Seriál o lůzrech, kterým se v životě nedaří, v kulisách béčkového dabingového studia (název studia Zero je ostatně výmluvný), mě velmi potěšil. Dlouho jsem neviděl českou komedii, co by mě tak pobavila. Prakticky v každém dílu se našlo něco, co mě rozesmálo nahlas (proslov Bartošky na pohřbu, výstup cholerického Krobota, Preiss a vulgarismy, otázky na Trojana v rádiu). Herci samozřejmě senzační; i ti, u kterých jsme měli pocit, že známe všechny jejich „polohy“, tu překvapí - jmenovitě Krobot či Voříšková. Potěší pozornost, kterou tvůrci věnovali zadním plánům (když se tu děje něco vtipného, třeba se řeší zapomenuté šprcky na mixáku, zároveň se děje něco vtipného i vzadu, třeba se zrovna dabuje nevkusný seriál). A potěší i zábavné narážky pro zasvěcené, kterými si tvůrci zřejmě dělali drobné radosti. Např. když Bartoškovi velmi nevyjde řeč na pohřbu, praví jedna z postav: "jsem ti říkal, že jsme měli oslovit Rodena". Jaký to vtip pro lidi, co vědí, že Roden v posledních letech hraje se sluchátkem v uchu, do kterého mu napovídají text. Nebo enormně tlustý předseda Herecké asociace jako narážka na Jiřího Hromadu. Nebo když preparují hlas Ivana Trojana, aby ho zneužili pro Disneyovku, a činí tak na základě scénáře Samotářů, co napsal Petr Zelenka. Jen je škoda, že přesně v půlce přijde změna a začíná jakoby nový seriál. Prvních šest dílů je čistá komedie, pak náhle nastává drama. Skoro to působí, že formát Čtvrté hvězdy se osvědčil natolik, že si i tentokrát televize objednala 12 dílů po půl hodině, a tvůrcům došly nápady, čím je naplnit. Divadelní hru jsem viděl, funguje skvěle, ale do seriálu bylo nad její rámec hodně připsáno a ne vždy k dobru věci. Mít to tak o tři slabší díly míň, byla z toho seriálová legenda. (23.11.2021)

Trochu nám to ve finále vyšumělo, co. Skoro v každý epizodě se najdou dobrý nápady, ale opravdových vrcholů je za celej seriál sotva pět (z toho dva si urval tradičně boží Krobot) - jinak je tu, co se humoru týče, bohužel poněkud předvídatelno. Nablblejší rozměr přišel v druhý půli seriálu, kdy se místo "fungování dabingovýho studia v rukách zoufalých pitomců" začnou řešit "tragikomický mezilidský vztahy". Natahovanej čajík, závany trapnosti. Je to docela škoda, jelikož si i tak myslim, že by materiálu dost pomohlo, kdyby ho někdo zmáčkl do osmi epizod. Skvělý je každopádně obsazení. Ústřední pětice svoje archetypy vyplňuje herecky i typově perfektně a ve vedlejších rolích nijak nezaostávají Krobot s Myšičkou. (30.09.2019)

Rozhodoval bych se mezi trojicí a čtveřicí hvězd, občas jsem se fakt bavil (občas zoufale nebavil), někdy mě tvůrci překvapili dobrými nápady - jindy tím, že nápad vyzněl do ztracena nebo nebyl plně využitý (nebo se ho ani nechytili, i když se přímo nabízel). I přes to, že nevybíravým slovníkem a poměrně primitivními charaktery rozhodně nešetří, Dabing street není jednoduchá a podbízivá podívaná, ani zdaleka nejde cestou třeba Okresního přeboru nebo Čtvrté hvězdy. A za tu odvahu a vůbec za to, jak v našich seriálových vodách tenhle počin vybočuje, si tu čtvrtou hvězdu zaslouží. Krobot na hrad a Voříšková... mno, ta by mohla kamkoliv. :) (27.03.2018)

Skončily devadesátky, skončila euforie, nastal rok 2001. Doba, kdy všichni spadli zpět do každodennosti, podnikat v šílenostech si už nikdo moc netroufnul a dabing začal být zatracován, protože "brání Čechům umět skvěle jazyky". Nic z toho však neodradí studio ZERO, jehož novopečená majitelka se po smrti svého muže Jirky, "slavného" dabingového režiséra, rozhodne v tomto projektu pokračovat a proslavit jej. Spolu s třemi techniky, ségrou jednoho z nich a hlavně geniálním humorem Petra Zelenky a celého Dejvického divadla tak rozjíždí dvanáct epizod plných absurdních pádů, nerozvážné odvahy a výborné reflexe srážky s realitou, kterou si na počátku tisíciletí v Česku prošel skoro každý. Není to jako Čtvrtá hvězda, ale přestaňme srovnávat a pojďme se zasmát této koncentraci problémů, zmatenosti, chaosu, občasné zaslepenosti a zabedněnosti, které všichni tak dobře známe. (12.04.2018)