Král Šumavy

Ideologie stranou. Jedná se o film s netradičním zvukovým a obrazovým ztvárněním. Bohužel nemá tah na branku, protože napínavé, neřkuli akční scény, často střídá odlehčená rovina nějaké té tancovačky, "zábavy" a "romantiky". Obvláště ona romantická část je nekonečně naivní a uspěchaná. Působí opravdu debilně. Hlavní postavy jsou kvůli tomuto nesympatické. Pomáhá jim k tomu i to, že jsou to trochu prázdné schránky, snad kromě Lukavského. Beru-li v potaz, že jsem je měl pokládat za kladné postavy, musí to být negativum. Scény v terénu nejsou marné, chybí jim ale trochu přehlednost. Někdy jsem tam nevěděl, kdo je zrovna kdo. Nefungují ani momenty překvapivých "zvratů" a "odhalení", jelikož snímek pro mě na krátké ploše nedokáže vybudovat s postavami vztah. Celkově na mě Král Šumavy zanechal mdlý dojem s nepříjemným oparem. (05.12.2011)

Když ještě Šumava neznala Schengen, aneb rybičky, rybičky, esenbáci jedou! Mlha, blata, déšť a skvostná kamera „od pasu“ Josefa Illíka pohrávající si s odrazy vodní hladiny i okenních tabulí, jenže.. Když vám někdo znásilní ženu, vezmete jej na milost, protože si k tomu zapálil svíčky a pustil romantickou hudbu? (15.07.2013)

Legenda. Kalčíkova šumavská adventura je nesporně bezcenný ideologický škvár, nad nímž se svého času tetelil blahem lecjaký pohraničník, a není zvlášť těžké jej vsadit na pomyslný pranýř hanby, kam nepochybně patří. Ale Kachyňa dokázal z nevděčného údělu vybruslit se ctí – minimálně tím, že filmu vtiskl společně se špičkovým technickým zázemím opravdovost a efektní působivost a vlastně jím definitivně potvrdil svou uměleckou vyzrálost. Vedle fantastického kameramanského umění Josefa Illíka a přiléhavého hudebního doprovodu, který je dílem dnes pozapomenutého Miloše Vacka, nelze neupozornit na špičkové herecké výkony Lukavského, Švorcové, Valy, Menšíka a Holého. Tvrdit, že Král Šumavy je kvalitní film určitě není omyl, protože tomu tak skutečně je. V rámci možností daných dobou (necelých deset let od prvních zinscenovaných trestů smrti) bylo dosaženo maxima a chápeme-li prezentované téma jako vděčnou příležitost, jak se vyrovnat s vlastní minulostí, nedává smysl vypalovat na zádech Kachyňova filmu symbolický cejch nežádoucí manipulace se skutečností. Těm, kteří se přes tuto pomíjivou zápornou hodnotu dokáží s nadhledem přenést je odměnou strhující drama o lidské slabosti, odvaze a strachu. (31.03.2009)

Ano, souhlasím, že film je neskutečně kvalitně natočen. Zejména atmosféra neuvěřitelným způsobem pomáhá snímku na napětí a dramatičnosti. Skvělým způsobem zde zahrál zejména Radovan Lukavský a jeho pes. Po filmové stránce nemám naprosto žádný problém. Bohužel zcela jasně zde nejde jen o filmovou stránku. Ano, je pravda, že Král Šumavy pašoval do naší země agenty, ale když se řekne A, musí se říct i B. Tentýž Král Šumavy, totiž také pomohl mnoha českým občanům v cestě za svobodou při útěku z totalitního státu. A byla to právě pohraniční stráž, která střílela občany své vlastní země jako králíky, jen proto, že už dál nechtěli snášet komunistický teror, který neumožňoval lidem v Československu ani svobodně opustit vlastní zem. Z tohoto důvodu mě napínavá a dobrodružná óda na naše baječné a statečné pohraničníky na západní hranici Československa hoří jak papír politý benzinem. (22.03.2010)

Je samozřejmě otázka, nakolik si můžeme dovolit bagatelizovat jednoznačné ideologické pozadí filmového Krále Šumavy. Klíčovou roli v tom ovšem má ono slovo "pozadí" - Krále Šumavy jsem totiž i četl, a jakkoliv je oběma jeho podobám společná věrohodná kresba ne úplně jednoduchých postav, knihu stíhá přízrak lidovědemokratické propagandy daleko krutěji a především až trapně názorně (hlavně při zadržení skutečného agenta chodce a jeho následném striktně podle předpisů a civilizačních zásad vedeném výslechu, kde se odkrývá jeho morální zkaženost). Ve filmu jde "jen" o zasazení a jakousi samozřejmou hrdinskost a pevnost charakteru, které samozřejmě nejvíc symbolizuje Radovan Lukavský jako velitel jednotky pohraničníků Kot. Znám řadu daleko naivnějších a větší zlo o několik řádů ostentativněji legitimizujících filmů, a je nutno říct, že žádný z nich nemá takové filmařské kvality jako právě Král Šumavy. Film-noir ze šumavských lesů - že je to k smíchu? Tak to je omyl, vážení. Naopak je to nepříjemné žití, které je až hmatatelné především díky vytříbené práci s kamerou, a leckdy nepříjemné až téměř fyzicky "díky" hudbě Miloše Vacka (alespoň už vím, proč mi podkres Krtečka přišel vždycky něčím divný:)). Lesy a blata, které neustále bičuje vítr a déšť, a halí lezavá mlha, polovina filmu odehrávající se v noci - při představě jak náročné muselo být tohle natočit s technikou konce padesátých let, mě jímá závrať. Takže abych to nějak shrnul. Veďte v patrnosti, že se díváte na film vyprávěný z pohledu "té špatné" strany (jako když ve válečných strategiích hrajete za Říši;)), a nehrozí vám žádná ideologická újma. Ten zbytek za to rozhodně stojí, a je to záležitost skutečně pamětihodná, po zásluze patřící do zlatého fondu české kinematografie. A kolegové právníci mohou vzpomenout na obdobně kontroverzní kapitolu právní vědy, jakou je legendární prof. JUDr. Viktor Knapp. Ať byl jaký byl, jeho teoretickoprávní publikace jsou prostě kvalitní. 80% (31.07.2014)