Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jana Švandová, Miroslav Macháček, Michal Dlouhý, Marek Mikuláš, Lubomír Kostelka, Ivan Vyskočil, František Němec, Jiří Kodet, Michal Pešek, Lena Birková (viac)Obsahy(1)
Režisér Karel Kachyňa několikrát osvědčil citlivost vůči komorně pojatým válečným příběhům. I když se tento filmu odehrává těsně po skončení bojů, jejich důsledky stále zasahují do života lidí. Příběh se vyznačuje jemným poetickým ozvláštněním i přítomností dětí. Líčí, jak se do téměř opuštěné horské vsi nastěhuje mladá vdova se dvěma synky, z koncentráku tam přispěje i německý antifašista. Vzájemné porozumění však čeká těžká prověrka, protože skrývající se nacističtí fanatici zákeřně střílejí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (70)
kachyna rad a casto spolupracoval s detmi, ba niekedy a mi nevideli jeho dost pedofilne chute napriklad vo filme Cekani na Dest. Tu ide hlavne o spojenie povojnoveho filmu s rodinnou tematikou. Sympaticky je pokus natocit vazne temy v spojeni s nadhernymi exteriermi, Kachyna /Pozor Vizita/ navyse dokazal divaka aj vtiahnut do deja. 70 % ()
Karel Kachyňa umí takový melancholický. ale silný příběhy opravdu vyprávět s velkým citem a Jan Čuřík jako jeho skoro dvorní kameraman dokonale rozumí Kachyňovým záměrům a když je potřeba obrazová realistická výpověď dá to tam, když je třeba poetiky, dá to tam aniž by se to v celku nějak rušilo, opravdu výtečná práce. Jsem rád, že jsem viděl, Michala Dlouhýho v jeho začátcích, nejzajímavější postava je pro mě ta, kterou Miroslav Macháček, jo a Jana Švandová v osmdesátých letech byla ňamka. ()
Natočit příběh o vážných věcech, který je prodchnut poetikou v malebné krajině a dětským pohledem. Tak to uměl jen pan režisér Karel Kachyňa. Ať si každý říká, co chce, klobouk dolů před tou neopakovatelnou filmovou atmosférou minulých časů. Stejně jako v předchozích či pozdějších scénářích, dokáže vtáhnout diváka do děje. A když vezmu v potaz míru svých prožitků a pocitů z jeho filmů, vždycky jsem spokojen. Což jinými slovy znamená, že právě tohle se mi u Kachyni líbí. Protože, když film nemá žádnou sdělnost, je zcela o ničem. Chytře sděleno, že konec války, i když vítězný, nemusí být vždycky radostný, to má logiku. ()
Psychológia jednej postavy nebola zvládnutá najhoršie, ale keď si to vezmeme kolem a kolem, tak nič také závratné, čo by vyrazilo dych, sa tu neudialo. A postava chlapca sa mi zdala iba tak priemerne zvládnutá, dalo sa z nej po dramatickej stránke vyťažiť viac. Od Kachyňu som videl aj ďaleko lepšie kúsky. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 ()
Kachyňa často, rád a dobře pracoval s dětmi. Nejinak je tomu i v Cukrové budě. Natočit poetický film o dozvucích války, to rozhodně není nic jednoduchého. A Kachyňovi se to, až na maličkosti, povedlo. Velmi nezdařilé jsou flashbacky s otcem, Kodet se zjevuje naprosto nahodile, nevhodně vzhledem k ději. Nechápu, jak se něčeho takového mohl profík Kachyňa dopustit. A Ivan Vyskočil v roli poručíka Mirka Dušína mne také příliš neokouzlil. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (3)
- Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
- Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
- Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)
Reklama