Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jana Švandová, Miroslav Macháček, Michal Dlouhý, Marek Mikuláš, Lubomír Kostelka, Ivan Vyskočil, František Němec, Jiří Kodet, Michal Pešek, Lena Birková (viac)Obsahy(1)
Režisér Karel Kachyňa několikrát osvědčil citlivost vůči komorně pojatým válečným příběhům. I když se tento filmu odehrává těsně po skončení bojů, jejich důsledky stále zasahují do života lidí. Příběh se vyznačuje jemným poetickým ozvláštněním i přítomností dětí. Líčí, jak se do téměř opuštěné horské vsi nastěhuje mladá vdova se dvěma synky, z koncentráku tam přispěje i německý antifašista. Vzájemné porozumění však čeká těžká prověrka, protože skrývající se nacističtí fanatici zákeřně střílejí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (70)
Švandová umí i mimo šarži... Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka který zemřel jediným výstřelem 7.5.1945 na můstku přes potok v Hořicích.Můstek stále nese průstřel po kulce která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě............................. Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. ()
kachyna rad a casto spolupracoval s detmi, ba niekedy a mi nevideli jeho dost pedofilne chute napriklad vo filme Cekani na Dest. Tu ide hlavne o spojenie povojnoveho filmu s rodinnou tematikou. Sympaticky je pokus natocit vazne temy v spojeni s nadhernymi exteriermi, Kachyna /Pozor Vizita/ navyse dokazal divaka aj vtiahnut do deja. 70 % ()
Tady se nabízí zajímavé srovnání přístupu různých režisérů k předlohám Vladimíra Körnera odehrávajícím se v poválečném pohraničí. Řekl bych že Vláčilova Adelheid a Svobodův Zánik samoty Berhof z něj vychází o něco líp, ale to neznamená že by Cukrová bouda byla špatná. Mě se líbil hlavně Miroslav Macháček a Jana Švandová. ()
Takřka dokonalé propojení (po)válečného dramatu a rodinného filmu, které má na svědomí kdo jiný, než mistr oboru Karel Kachyňa. Málo v kterém filmu je vylíčena doba těsně po válce jinak než jako naprostá idyla - zde i přes určitou úlevu spatříme strach z nového prostředí, vytržení z kořenů, dozvuky válečného teroru. Kromě bezchybné Jany Švandové a suverénního Miroslava Macháčka zaujme i Michal Dlouhý v jedné ze svých prvních rolí. Vladimír Körner může být i touto adaptací nadmíru spokojen. 95%. ()
Kachyňa často, rád a dobře pracoval s dětmi. Nejinak je tomu i v Cukrové budě. Natočit poetický film o dozvucích války, to rozhodně není nic jednoduchého. A Kachyňovi se to, až na maličkosti, povedlo. Velmi nezdařilé jsou flashbacky s otcem, Kodet se zjevuje naprosto nahodile, nevhodně vzhledem k ději. Nechápu, jak se něčeho takového mohl profík Kachyňa dopustit. A Ivan Vyskočil v roli poručíka Mirka Dušína mne také příliš neokouzlil. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (3)
- Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)
- Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
- Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
Reklama