Helimadoe

"Ale kdo občas nepocítí touhu vrátit se ještě jednou tam, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty a poohlédnout se po svých pošetilých činech, které nám již nikdy nedají příležitost napravit staré chyby. A tak je naše cesta dlážděna hříchy a omyly a my si jen můžeme přát, aby nám bylo odpuštěno." (10.04.2019)

Zatímco Juraj Herz si na Petrolejových lampách zlomil třeba ruku, Jireš si na tomhle přepisu Havlíčkova románu zlámal vaz. Převádět Havlíčkovu prózu na filmové plátno není jednoduché. Přestože tohle není typické Havlíčkovo dílo, určitě není tak složité zfilmovat lyrický příběh jako psychologický román. Nejlépe se s Havlíčkem asi vyrovnal Jiří Bělka, který natočil pro televizi Neviditelného (1965). (05.05.2006)

Zaľúbil sa chlapec na lyrický spôsob. Len nikto neuteká po schodoch ako Ráž v klipe, ale ryšavec, výzorom ešte malé tintítko, prežíva prvé mokré sny naživo a ruka mu už po nociach asi všelikde šmátra. Skutočne to vyznievalo až pedo miestami, lebo v porovnaní s nejakými herečkami pôsobil ako ich syn. Keď si ale odmyslíme tento progresívny prvok, tak tá chlapčenská prvá zaľúbenosť bola strašne cítiť a to pritom herec ani nehral. (25.04.2024)

Teď tu asi pro některé budu za debila, ale já měl celou dobu pocit, že koukám na jakýsi pokus o Rozmarné léto (poetikou), ze kterého někdo sebral drtivou většinu kladů a tu nahradila neškodná, ale taky nudná erotická fantazie. Jednoduše - prostě jsem zjistil, že mi tenhle typ poetických filmů, často točených za Československa, moc nesedí. Je to romantické, hodně romantické, taky je v tom trocha té erotiky, motá se to kolem žen, které vždycky propadnou ústřednímu chlapovi/chlapům a i nějaký ten kouzelník se v tom kupodivu často objeví. Dlouhou dobu jsem čekal na cokoli, co by mě mohlo výrazněji zaujmout, ale dočkal jsem se spíš nedůvěryhodného "příběhu" o klukovi, který je sice samá piha a sotva z něj vypadne rozvitější věta, ale i tak vzbudí velký zájem u všech pěti dcer venkovského lékaře a dvě se do něj dokonce regulérně zamilují. V realitě by to sice dopadlo tak, že by ho skoro všechny měly za zamlklého podivína bez jakéhokoli jiného výrazu (což jestli byl u jeho postavy záměr, tenhle výraz, tak klobouk dolů, protože Jakub Marek má celou dobu jen jeden a ten samý výraz) a asi by se k němu moc nehlásily, ale co s tím, je to poetický film, tam má přece logiku všechno. Jako jo, zrovna já bych si na to stěžovat neměl, ale jak mě ta poetika nedokázala moc oslovit, začalo mi vadit i tohle. Snad jediné, co se mi opravdu hodně líbilo, byl závěr, který by sám o sobě byl za plný počet a zklamané dojmy mi dokázal aspoň trochu zachránit. On a solidní filmařská stránka, byť místy lehce televizní, ale nikdy ne tolik, aby to začalo působit jako televizní film. Předlohu jsem sice nečetl a od Havlíčka znám hlavně jiná díla, ale Jirešova adaptace mě na ni určitě nenalákala. Lepší 2* (10.06.2023)

Na tomhle filmu je jednoznačně nejpůvabnější ten nevšední název. Ke všemu ostatnímu mám výhrady. Mělo to parametry televizní inscenace a ne distribučního filmu. Kdo se tady opravdu nevyznamenal, to byl představitel dospívajícího Emila. Podle jeho filmografie si touto rolí podepsal herecký ortel. Později už si v podstatě neškrtnul. Chudák tehdy možná tak zcepeněl, když si uvědomil, že je to vlastně docela slušná úchylárna. Postava ztvárněná Ljubou Krbovou byla regulérně zatížená pedofílií. Dora Lucie Zedníčkové byla jen psychicky labilní. Prostě a jednoduše se to nepovedlo. Nevím, proč o tom v obecné rovině smýšlím hezky, nelíbilo se mi to ani v době uvedení do kin. (23.01.2020)