Príbeh služobníčky

Depresivní podívaná jako křen a nejzvrácenější totalita od Hitlera. Opravdu zvrácený fundamentalistický režim vyprávějící život v dystopickém Gileádu na území Spojených Států, kde z žen se stávají sexuální otrokyně jejichž jediným úkolem je zplodit potomka. Seriál má sice pomalejší tempo, přesto si skvěle drží divákovou pozornost, jelikož tenhle režim má, co nabídnout a postupné objevování a zjišťování je dostatečně poutavé. Hlavní hrdinka je vynikající a to platí i o zbytku ( Tetu Lýdii budete nenávidět). Je zde hodně sexu a najde se zde prostor i na násilí ( Hodně oběšenců, kruté tresty) a v průběhu se objeví i několik zajímavých překvapení. Emocionální, psychologické, sexuální a velmi mrazivé. 80% (16.09.2018)

Mám pocit, že tohle bych napsal kdybych byl sexuálně frustrovaná ženská na mentální úrovni patnáctileté holky, přečetl bych si Orwella a řekl si, že taky napíšu "postapo"... Asi bych s Příběhem služebnice neměl takový problém kdyby šlo o čistě fiktivní svět. Ale tady se nám někdo snaží namluvit, že se to děje v naši blízké budoucnosti. Problém je v tom, že Orwell se už dnes konat nebude ani kdyby trakaře padaly (dávno se ví, že A.Huxley předpověděl budoucnost mnohem přesněji) a už vůbec ne v takhle pitomém systému. Celý ten svět je naprosto na hlavu postavený, nelogický a absurdní. Proč systém ty ženské otročí když cesta společenských a ekonomických výhod by byla nepoměrně efektivnější? Proč, když jsou tak zoufalí šukají jen jednou do měsíce? Proč se seriál snaží naznačit, že žena vědomá si své neplodnosti je automaticky frigidní? Jak se kurva povedlo za necelých 8 let udělat z lidí zvyklých na sociální sítě, osobní svobody, moderní myšlenkové směry, jakýsi životní standard, kontakty atd poslušné a zlomené stádo? Jak se kurva povedlo v tajnosti najít a zrekrutovat ty statisíce ozbrojených psychopatů (bez svědomí a vztahu k ženám) strážících každý kout? Co jako dělá zbytek světa? (jasně-na jednu stranu se nám seriál snaží ukázat jak delegace z jiných států nevidí pravdu a na druhou stranu tu máme desetitisíce uprchlíků .) Seriál pomalu směřuje k demonstraci toho jak i podřízená a zotročená žena má své vlastní účinné metody jak manipulovat mocným mužem, ale kde teda byly všechny tyhle mocné metody a síla když se ta změna režimu krok za krokem prosazovala? Kde jsou moderní fertilistické metody atd atd atd.. Ve výsledku je skoro jedno, že ten příběh samotný je docela zajímavý když celý ten nesmysl tak hrozně bije do očí.. Navíc mám pocit, že HBO po tomhle sáhlo účelově čistě proto, že poptávka si žádá nějaké to moderní genderové MeToo téma.................Jinak... E. Moss je zajímavá a Ann Dowd zase jednou parádní.. (10.12.2017)

Příběh je v uvozovkách dobrý, ale je tak nudně a zdlouhavě natočený, že je utrpení se na něj dívat. Velmi pomalé tempo, kde i po deseti dílech se to nikam neposune.Vzdal jsem to už v polovině druhého dílu, ale neustálé vychvalování tohoto seriálu a vysoké hodnocení mě nedalo, abych shlédl alespoň celou první řadu. Třetí řada mě už vůbec nebere, motá se to v stále tom samém duchu a je to ještě mnohem nudnejší a natahovanější než předchozí dvě řady až na závěrečné dva díly. Ještěže se vrátila na scénu teta Lýdie, ta to jakž takž drží. Přesto zkusím ještě čtvrtou řadu, přes veškerou nudu a zdlouhavé vyprávění to má něco do sebe. Chtělo by to více akce a napětí, Seriál by nebyl špatný,pomalu mu přicházím na chuť, jen by to chtělo svižnější tempo. (06.08.2019)

Z očekávaného intenzivně prožívaného vztahu se vyklubala dvě rozpačitá rande. Vzájemné oťukávání skončilo poznáním, že seriál odkládám k ledu, resp. do šuplíku děl, které stojí za to zhlédnout, až si zlámu obě nohy a dojdou atraktivnější a zajímavější tituly. To, co se postavilo mezi mě a Příběh služebnice, není režisér ani herci, ale samotná Margaret Atwood. Její svět totalitní společnosti podle mého stojí na příliš vratkých základech, neuvěřil jsem v jeho existenci, a tudíž mě přes nepopiratelné scénáristické i další kvality nic nemotivovalo k tomu, ponořit se do něj. Podle mého by se vyvíjela krize a režim z ní vzešlý úplně jinak a měl by jiné parametry. Alternativní historie i projektování blízké či vzdálené budoucnosti má smysl, ale měly by se držet logiky. Tři hvězdičky jsou vyjádřením kvalit řemeslné stránky projektu a pro tentokrát se i vzdám procentuálního hodnocení. (20.01.2019)

Román Příběh služebnice mě bavil. Nejen svou myšlenkou, ale i výborným pojetím, které Margaret Atwoodová promyslela do nejmenších detailů. Samozřejmě, že celá řada motivů se do seriálu nevešla, ale to hlavní tam je - postapokalyptický svět, kdy většina lidí ztrácí schopnost reprodukce a celá společnost se s tímhle faktem musí vyrovnat. Co mi bohužel nesedlo, bylo obsazení titulní role. Ta holka mi pořád připomínala takovou ošklivější verzi Anny Polívkový. Pořád blbě civí, má otevřenou pusu (ech, tohle já u lidí fakt nedávám, viď, Kristen Stewart) a prostě se na ní blbě kouká. Pak v jednu chvíli jsem zjistila, že role velitelovy ženy je pro mě mnohem zajímavější, stravitelnější a pochopitelnější. A to je prostě škoda. No a pak je tu Rory Gilmorová, že jo. Alexis Bledel já fakt můžu a trochu mě mrzí, že právě ona nehrála hlavní roli. Seriál má výbornou hudbu, baví mě, jak zachycuje prostředí a do mé představy o Gilédu z knihy seriál dobře zapadl. Na druhou sérii se rozhodně chystám. Pokud vás seriál zaujal, tak si rozhodně přečtěte knížku - je ještě o fous lepší. (26.06.2017)