Recenzie (1)
Za Šostakovičova úderného hudebního transu mašírují několikatisícihlavé armády agáve vstříc kooperativnímu rozmašírování se; zbrotit zemi vlastní dužinou, z živé stát se mrtvou družinou… Jak jednoduchým, a účinným uměleckým arzenálem přiměl režisér mírný rostlinný druh imitovat lítý druh živočišný (Olga by, asi oprávněně, Karlovi na něco takového řekla: trochu plakát, ne?)! Kéž by to tak jednoduše fungovalo i opačným směrem, totiž že by umění dokázalo přimět děsutvora k alespoň imitované mírumilovnosti! ()