Keď príde kocúr

Jeden z prvních filmů nové vlny současně na sobě nese - jak uvádějí někteří kolegové - mateřská znaménka budovatelského patosu a stále přežívajícího naivního přesvědčení podstatné části společnosti vrcholící novotnovské éry o reformovatelnosti sovětského systému. Pohádkové prvky byly - stejně jako další alegorické posuny - zvoleny z pochopitelného důvodu. Vedle strhujícího Werichova výkonu na mne velice výrazně zapůsobila tehdy mladičká první dáma slovenského divadla Emília Milka Vášáryová. Pohádkový rámec současně - pro někoho snad paradoxně - pronikavě zvyšuje věrohodnost této satiry a může ji činit zajímavou i pro generace jejích nepamětníků. (26.08.2007)

Jedna z nejhezčích koček českého filmu byla paradoxně Slovenka, a bylo to v Až přijde kocour. Přirozená, neumělá krása Diany je něco, co dnešním herečkám povětšinou chybí. Spolu s legračním pozorovatelem Werichovým, dobráckým učitelem "Robertem" Bróďou a tuze fialovými ředitelem Sovákem a školníkem Menšíkem můžete ochutnat bezstarostnou letní atmosféru malého městečka s krásným telčským náměstím. Podobně laděné filmy: Rozmarné léto, Setkání v červenci, Romance pro křídlovku, Krajina s nábytkem (26.04.2010)

"Poslouchejte, pane Oliva, s tímhle pytlem můžete mluvit jen za sebe. Rozumíte? Jen za sebe." "A to je ten největší kumšt." Podobné příběhy jsou velmi silné, jen je otázkou jak dlouho a jak opravdově, protože si myslím, že si při nich souhlasně přikyvují i lidé, kteří by se jeho optikou asi pěkně vybarvili. Říká se tomu pokrytecví. On ten příběh vlastně ani není nijak originální, v tomto podání trošku schématický (proč to na děti fungovalo jen ohledně lásky?, Menšíkova sebekritika hodně šustila papírem a zbrklostí), na druhou stranu, Sovák byl až krásně nechutný. Je možné, krásné, jednoduché a vlastně ani nijak špatné, se filmem nechat strhnout a uznat všechna jeho dobrá poselství. Jeho největším problémem je asi doba, kdy byl natočen a fakt, že se tam lidé oslovují soudruzi, dokážu si představit, že to některým pouze dvoupólově uvažujícím lidem poskytne náboje do jejich antikomunistických stříkacích pistolek (podívejte, jací ti komunisti byli hovada), aniž by dohlédli trošku dále a snažili se pochopit jeho nadčasovost a nadideologičnost (a já doufám, že takových lidí není moc). V neposlední řadě film přináší po těch letech několik příjemných zjištění, třeba že Vášáryová s Chramostovou byly zamlada fakt samice. "Hlídejte ho dobře, anarchistu." (17.02.2014)

No, sice mě trochu vyvedl z míry double Werich, ale jinak se mi film velice líbil. Plejáda skvělých herců (páni Werich a Sovák jsou prostě neopakovatelní), spousta barev a kocour, který znamenal zásadní zvrat ve filmu. Ano, takový kocour by se do dnešní doby hodil, ale sám musím přiznat, že bych asi ze svojí "barvy" neměl zrovna radost. Dokonalé to není, ale 4* musím dát. (17.03.2008)

Výborný film, výborní herci....sesbíralo se to nejlepší v té době, dalo se to dohromady a vznikl z toho tento skvělý film. Jedinou výtku mám asi k plynulosti děje. Občas se to prostě moc dlouho vleklo a některé scény stačily být na půl minuty a ne na 3. Jinak prostě balada....užívala jsem si ho a Jan Werich jako světaznalý strýček pomáhající dětem, který je nad věcí, byl naprosto dokonalý. Samozřejmě i ostatní herci předvedli skvělé výkony jako Jiří Sovák, Jiřina Bohdalová, Vlastimil Brodský a další....Byla zde krásně skryta kritika tehdejšího režimu. Ale víte, co mi ještě chybělo? Další barvy. Třeba taková zelená...ta by mohla být pro lidi veselé a dobrotivé. Proč by musely být barvami vyjádřeny jen špatné vlastnosti a láska? (02.04.2010)