Jaskyňa Zlatej ruže alebo princezná Fantaghiro

Zase jeden případ, kdy mě zradily moje vlastní vzpomínky. Sérii filmů o princezně Fantaghiró jsem si pamatovala jako netradičně pojaté osvěžující pohádkové příběhy plné fantazie, které stály za vidění bez ohledu na to, že jejich kvalita s přibývajícími dalšími a dalšími epizodami pomalu, ale jistě klesala - a navzdory až nechutně kladnému, unylému krasavci Romualdovi. (To Tarabas, který se objeví na scéně ve třetím díle, je docela jiná třída.) Bohužel milá princezna se po letech vrátila, aby mě s ironickým úsměvem a s nemalou dávkou škodolibosti vyvedla z omylu. Nevadila mi chudičká "televizní" výprava ani těžce průměrné triky, ale rozhodilo mě trochu primitivní, dětinské zpracování, které se zvysoka vykašlalo na zajímavou dějovou linii a bez velkého přemýšlení splácalo ze všech možných dostupných surovin nevzhledný a nezáživný guláš ... 2,5* ... Je to pohádka, která mě kdysi potěšila, takže po shlédnutí první části prvního dílu jsem byla rozhodnutá z nostalgie zaokrouhlit hodnocení nahoru, jenomže to by mě nejspíš kamenovaly všechny mé ostatní "tříhvězdičkové" filmy, takže nakonec zůstávám při zemi u fiktivních 2* - a konečný verdikt odkládám s vědomím, že pokračování příběhu mě nijak zvlášť neláká. (07.12.2011)

Doprovázela mě celým dětstvím a dělá to dodnes. I přes to že jsem všech 10dílů viděla nejméně 30x tak vím, že jakmile bude zase pár hodin čas, kouknu se po 31. Krásná Fantagiro její ještě krásnější Romualdo, mluvící kámen, čeští herci a místa a později i "zlý" ale neodolatelný Tarabas, lákadla kterým se snad nedá odolat. (20.11.2011)

Celá ta série je takový trochu katechismus nebo desatero ve fantasy pohádkovém hávu. Taky je tam dost archetypální i kombinované psychologie, prostě je to takový breivář pro dospívající. V podstatě celý cyklus je učebnice ideálního lidství, cesta dítěte za dospělostí, zakončená vstupem do jiného, řekněme reálnějšího, dospělého života na konci posledního dílu. Když jsme s tímto světem mravních kontrastů konfrontováni, můžeme (pokud chceme) průběžně sledovat sami sebe, svůj život - jak moc nebo méně jsme se my sami od oněch nejčistších ideálů (nesených Fantaghiro) vzdálili, kde jsme blízko, kde se snažíme, kde tápeme a co nám uniklo úplně. A je nám to umožněno zábavnou a velice laskavou formou, žádné zdvižené ukazováčky nebo obočí, žádné sebemrskání, nic takového. Jako by se sám Kosmos díval na nás a naše životy očima princezny Fantaghiro, očima laskavýma, chápavýma, zářivýma a milujícíma nejčistší podobou lásky. Očima Dobra. To je asi to hlavní, v čem se podle mě liší Fantaghiro od jiných podobných počinů a v čem je přínosem daleko větším, než že by pouze bavil nápady a brilantností. Proto si tohoto cyklu hodně cením i když mě samozřejmě taky hodně bavil, líbili se mi herci, extriéry, interiéry, dětinské triky a některé wtf momenty, které spíš pobavily, než aby člověka otrávily:) Jo a kromě toho všeho mě tento seriál na dlouhou dobu poznamenal beznadějnou láskou k Tarabasovi, u kterého jsem hned, jak se objevil, odhadla, že dlouho zlý nebude:))) Zato absolutně k sežrání:) (21.05.2020)

Princezna Fantaghiró je legendou mého dětsví a zůstává jí dodnes. Kdo by si i po letech nevybavil tu atmosféru plnou kouzel, temna a úkladů. Zároveň taky tu paličatost a umanutost nesmrtelné hlavní hrdinky, která si vždycky dělala co chtěla - jak sympatická vlastnost pro každé nezbedné dítko. A její klukovský sestřih podle hrnce také nesmím opomenout. Dále udatný lamač dívčích srdcí Romualdo (to je přímo na disertační práci), mluvící husa a kámen, bílá čarodějka atd. Koho zajímalo že triky jsou dnešním měřítkem nedostatečné? Mělo to duši, srdce a příběh - to zas zoufale chybí současným trikově dokonalým veledílům. Vadou na kráse je skutečně ozvučení a dabing. Hraje zde spousta českých herců a snad žádný nemluví svým hlasem, což je škoda a nedbalost. Ale i přesto jsem si Fantaghiro v iVysilání České televize rád po dlouhých letech připomněl. Svým celkovým pojetím a vzezřením se to nepodobá žádné české či zahraniční pohádce či fantasy příběhu. V dnešní akční době už to sice není taková pecka jako tenkrát, ale pro staré nostalgiky jako jsem já není pomoci. Jen zaznělo pár tónů proslulé ústřední hudební linky a byl jsem lapen. (10.01.2023)

Tuto pohádku jsem v dětství milovala :-), takže se teď na ni se svými dětmi dívám se značnou nostalgií. Musím ale říct, že mě ale i jako dospělou oslovil její příběh, a proto dávám vysoké hodnocení. Pohádka o skutečné ženské emancipaci - ano, můžeme vzít meč a bojovat za správnou věc, ale nesmíme přitom přestat být ženou se vším všudy, se schopností lásky a vcítění... V tom je pro mě poselství této pohádky. Samozřejmě další plus jsou česká krajina a hrady, čeští herci, dobří herci v hlavních rolích, pěkná hudba a svým způsobem i pomalé tempo (ale ne vleklé), které umožňuje si vše pořádně "užít". Zajímavé komentáře: tron, NinadeL, Jacinda, salahadin (02.07.2012)