Blikajúce svetlá

Jensen ve svých filmech dokáže brilantně skloubit dva unikátní faktory, které jen tak někdo skloubit nedokáže. Jednak tu máme ten nejbrutálnější černočerný humor, který si nebojí dělat prdel z postižených, pedofilie ani jakékoli formy násilí od kanibalismu po genocidu lesní zvěře. A potom cosi odporně člověčinského, co navzdory veškerému odporu vaší heterosexuality vezme ty vaše zaprděné suché ksichty a roztáhne je do širokého lidumilného úsměvu, až se z toho posadíte na prdel a se zahřátým srdcem přemítáte, kde udělali rodiče chybu. Tyto dva zdánlivě neslučitelné faktory se třískají, spojují a promíchávají a nakonec z nich máte kus delikatesního žvance, z kterého tečou sliny každému jezevci. Blikající světla každopádně považuji za nejlepší snímek jeho filmografie. (07.02.2013)

Na první pohled spadají Blikající světla do kategorie tzv. tarantinovek, tzn. filmů napodobujících úspěch Pulp Fiction a Tarantinova režijního stylu, který sází na násilí podávaném jako zábava a bizarních postavičkách lidí z podsvětí. To všechno se dá v Jensenově kousku najít, ale protože jde o evropského filmaře, je jeho podání hodně odlišné od toho, na co jsme zvyklí z americké produkce. Spíš než o komedii jde o psychologický film s kriminální tématikou a četnými komickými prvky, který se zabývá zkoumáním fenoménu přátelství, jmenovitě chlapského přátelství. I když zkušený divák nejpozději v momentě, kdy čtveřice zlodějů na útěku dorazí do objektu zchátralého hostince, pochopí, kterým směrem se film vydá a jaká pravděpodobně bude pointa, způsob, jakým režisér pracuje s postavami a jak jeho hrdinové dospějí k cíli, byl pro mě zajímavý a ten žánrový mix, který mi Jensen naservíroval, mi zachutnal. Ve chvíli, kdy přijde pohodová scéna, která nastolí komediální atmosféru, přijde výhybka, která nasměruje děj jinam. Celý snímek stojí na mužských postavách, ať už zločineckého čtyřlístku a jeho protivnících z podsvětí nebo nanejvýš podivínských sousedech. Celkový dojem: 75 %. (30.04.2009)

„OBČAS, I KDYŽ ZŘÍDKA, NAJDETE PODNIK, KDE NA MENU NEZÁLEŽÍ…“   Seversky nepřívětivý hrdinové, který, de facto netoužíme nijak poznat. Čtyři kámoši, lůzři a zločinci, tam někde v lese rozehrajou hru na to, abychom si je oblíbili. Nebo taky ne… Doporučuju příznivcům Madse Mikkelsena! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film získal cenu dánských diváků za rok 2000. 2.) Thx za titule „Petr Čemus“ a „Pushover“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (01.12.2023)

blikajuce svetla nie su vobec zlym filmom. trosku moze klamat informacia, ze sa jedna o komediu, to nastastie nie je takmer vobec pravda. a preco teda "len" tri hviezdy? mozno za celu prvu polovicu, ktora mi navodila pocit, ze sa idem pozerat na vlazne krimi bez akejkolvek novej myslienky, napadu. druha polovica je vsak na tom ovela lepsie, bavilo ma spoznavanie ustrednej stvorice a aj ked sa prakticky nic "vazne" nedialo dalo sa na to celkom prijemne pozerat. na jedno vecerne pozretie akurat. (18.10.2007)

Každý chlap v životě pozná chvíli, kdy je třeba vydat se jiným směrem a ti statečnější se touto cestou i vydají. Ovšem málokdo kvůli tomu přestane zabíjet lidi. Torkild je však charakter, takže zapomene odevzdat výsledek poslední kasařiny a vydá se podnikat do lesa. Já jsem mu tedy rozuměl, ale bavit jsem se přitom moc nedokázal. Čestnou výjimkou byly Arneho psychopatické výlevy či scéna vyčištění hospody opilým lékařem a svérázným lovcem. V těchto chvílích jsem vybuchoval smíchy, ale bohužel se jednalo o výbuchy příliš osamocené. (20.08.2015)