Volha

Svým způsobem je tato minisérie podobná Vyprávěj. Ale opravdu jen svým způsobem - určitý úsek doby nedávno minulé, retro záběry, určitý nadhled, písničky. Ale v mnohém se liší - jde hlouběji, je tu jistý sarkasmus, ale i krutost. Technicky velmi zajímavé. Líbil se mi nápad z přechodu retro záběru do příběhu - maska televize, praskající záběry, které se rázem zvětší. Jinak tento seriál je o takovém smutném Švejkovi, který si myslel, jak je nad věcí a jak díky němu jiní končili své kariéry. Mnozí jistě tímto seriálem budou opovrhovat a plivat už kvůli roku 89 apd. Ale hold lidi jsou lidi. Podobný osud měli i filmy z tématem Havel ajn. Bavily mě realné postavy Landovského, Waldy, Gotta, Pepíčka Zímy mezi ostatními fiktivními postavami. Jinak Hádek svého Standu ztvárnil skvěle. Jen jsem si říkal, že během těch dvaceti let, ve kterých se seriál odehrával, pořád vypadal relativně stejně. Jen jiná paruka a postupně vycpané břicho. Maskéři si mohli aspoň pohrát s vráskami. Ale to je jinak detail nad jinak skvěle vykreslenou retro dobou. Gaislerka coby režisérka, která je proti režimu, byla vynikající. Taktéž role Horáčka byla výborná. Matka Melíšková hrála taky obstojně. No mě tento seriál potěšil. No řekněte, kdo to má. (01.05.2023)

Tento díl rychle proběhl pár lety. Ale opět jsem se dobře bavil, i když ne vždy to k smíchu bylo. To “propašování Popelky” a Třísky vs barevná televize mě dostalo. Navíc po Lanďákovi, Waldovi, jsme tu dostali božského Káju a pomrkávání po faninkách, a taky Pepíčka Zímu. Ale poslední zmíněný se jen mihl. No, ať žije Vídeň 😉. (24.04.2023)

Tento díl očekával revoluci a já standartně očekával nižší hodnocení, protože hold tyto okamžiky některé lidi vytáčí. No já byl spojojený. Celý kruh se uzavřel - máma, Staník, jeho rodina a práce. Hold Staník byl takový novodobý Švejk. Opravdu Švejk? Věděl vůbec Standa, co se kolem něj dělo, kdo chtě nechtě skončil díky němu, pochopil, co se stalo rokem 89? Ale jediného, koho měl při své onezenosti rád, byl Horáček. (30.04.2023)