FOXTERIÉRY (E01)

Rozumím. V době, kdy současný režim začíná stále více připomínat ten normalizační (a v nejedné věci už ho dokáže svou absurdností i překonávat), je potřeba natočit seriál, který na nás udělá bububu, ukáže nám 70. léta přesně tak, jak je žádáno, aby si ti, kdo je nezažili, mysleli, že vypadala, a přivede nás k uvědomění, v jakém to ráji dnes žijeme a jaké světlé zítřky nás čekají. Ukáže nám Československou televizi (předchůdkyni dnes neméně režimně uvědomělé České televize) jako rejdiště jednoho disidenta vedle druhého, kteří na komunisty nadávali od rána do večera, jenom těch pár zlých soudruhů jim ten jejich masivní odboj kazilo. Především mládeži tedy ukážeme přesně taková 70. léta, jak chceme, aby si myslela, že skutečně vypadala (v naději, že si nepustí žádný skutečný film z téže doby). Scénář je jedna velký nesmyslná slátanina. Hlavní hrdina říká na potkání každému "woe", a to i budoucímu šéfovi na pohovoru, kde žádá o práci. Navíc, "woe" opravdu nikdo neříkal, říkalo se "vole" a i to se říkalo v partě stejně naladěných. Jestli někdo říká "woe" dneska, to nevím, nikdy jsem to neslyšel, ale určitě by to bylo dobré poznávací znamení, že dotyčný je ultradement. Což si ale myslím především o autorovi tohoto díla. A takových pitomostí dokázali tvůrci dát už do prvního dílu seriálu nepřeberné množství. Kde naopak seriál boduje, to je dokonalá retrostylizace, která ještě mnohonásobně převyšuje Vyprávěj. Vidíme nejen opravdu vymazlené interiéry, ale též exteriéry (třeba starou benzinovou pumpu), vozový park, který je tentokrát i správně oprýskaný, a v neposlední řadě dobové oblečení. Na poli tohoto dokumentárního pásma, které nás vizuálně zavede do dob minulých (byť hodně stylizovaně) nám po obrazovce běhají i nějaké postavy a dělají úplně nesmyslné úkony a vedou ještě nesmyslnější dialogy. Na druhou stranu, pár situací bylo opravdu zábavných. Odstrašující je "herecký výkon" nesnesitelně přehrávajícího Kryštofa Hádka, který asi každého, koho retro až tak nefascinuje, donutil sáhnout po ovladači. Celkově vzato, kdyby se to udělalo jako absurdní komedie s hlavním hrdinou idiotem, bez zbytečného vychovávání a moralizováním, mohlo to fungovat. Přesto ale jsem zvědavý i na další díl. (02.04.2023)

Perfektní. Otevřenost socialismu, dávkovaná měrou vrchovatou v odpovídajícím, uvěřitelném a propracovaném retro-dokumentárním podání. Šukalo se všude, v závodních jídelnách, skladech, šatnách. Dneska? Žádná závodní kuchařka s rozepnutou zástěrou - dneska si prostě žvanec nechávají posílat anonymním kurýrem do ofisů a místo do výstřihů čuměj do mobilů. Tohle retro bude čím dál hodnotnější, a přitom to není tak dávno... Nesouložte s chlapama - není to náhodou navádění k lesbismu? Marie Ludvíková, Eliška Křenková a Aneta Krejčíková jen završují bezvadné obsazení. Těším se dál. (02.04.2023)

Jako gen-Z mě trochu překvapilo, jak postavy v seriálu mluví, jak se chovají a jak se šoustá na každém rohu, ale potom mě zdejší starší ročníky uklidnily, že se jednalo o tehdejší standard. Hádek je sice fajn, ale zatím neměl moc prostoru, Melíšková si to užívá :3 (23.03.2024)

Já jsem zatím z Volhy spokojenej; s nadšením počkám až na další díly, kde se Pekárek ukáže jako pořádná óbrsvině a ne jako tenhle přimlsálek. Samozřejmě jsem byl v té době na houbách, ale jsem nadšenej, jak se Češi po Ukrajině, Rusku, covidu a ústavnosti stali odborníky na přesné vročení "vole" v sedmdesátých letech nebo jestli by rodiče nechali své dítko řvát (fascinující je množství žen, které by nejraději chtěly zažalovat režiséra za to, že nechal toho chlapečka tak dlouho plakat bez pomoci). Za mě je ta atmosféra vynikající: Československá televize je po prověrkách poloprázdná, berou se neumětelové (študýrka nového redaktora, který umí hovno, ale má dobrý původ) a vlastně každý, kdo má ruce, nohy a řidičák (proto ty nulové reakce televizních zaměstnanců na Pekárkovu nevychovanost a celkovou prasáckost). Jakékoliv naděje na lepší život jsou v hajzlu, Rusové v republice, a tak zbývá žrádlo (je ho málo), pití (je ho dost, ale málo kvalitního) a šukání (je ho dost, v depresi jsou ženy i muži, takže se šuká furt a často, v tomhle Volha taky nelže). Těch pár lidí, co prověrkami prošli, se snaží udržet aspoň řemeslo (Geislerová v nápodobě Věry Chytilové) a aspoň lidi pobavit (půvabná připomínka Pavla Landovského v Takové normální rodince). Plus věrné zobrazení postavení ženy jako neustále přístupného masa tu k poplácání, tu k neurvalému ošmatání, ale jinak figury bez názoru a bez nároku na něj. Takže jo, za mne zatím dobrý. Řev přiboudlíků na fb České televize je jen příjemný bonus. (03.04.2023)

Až k nám dorazí Islámský stát, tak se těším, že budu opět předsedou interrupční komise, trochu mi to chybí už. Tento pohled na socialistickou společnost není tak pravdoláskařsky slizký jako Vyprávěj, není ale komu fandit. Klára "kuní ksicht" Melíšková hraje všechny svoje postavy se zvláštní naléhavostí, zarputilostí, asi má exekuce. (04.04.2023)