Stockholm, má láska

Jedinečná osobnost současného filmu posunula postupy ze svého posledního celovečerního díla Já jsem Belfast (2015) směrem k hranému filmu. Vrstevnatá variace na symfonii velkoměsta je zároveň hudebním filmem, vyznáním lásky k městu, intimní studií viny a urbanistickou esejí. Švédská architektka nedojde na svou přednášku, prochází městem a její úvahy o obsahu přednášky se mísí s osobními vzpomínkami, včetně té nejtraumatičtější, která se týká usmrcení člověka. Město je pro ni místem střetu jednotlivce s řádem. Zprvu se Stockholm zdá jen svazující formou, ale posléze se ukáže jako prostor, kde lidé hledají štěstí, uskutečňují své malé radosti. (MFF Karlovy Vary)