2010: Rok prvého kontaktu

Mějte mne za neznaboha a ignoranta, ale se vší úctou ke Kubrickově první odysee, ta druhá mi přišla povedenější. Samozřejmě, že po shlédnutí té druhé mám jiný náhled i na tu první a obě tvoří kompaktní celek. Peter Hyams, ač jinak vcelku průměrný režisér, dokázal, že když máte prostředky, dobré ovzduší a zahrají vám herci, můžete natočit přijemný film. Dokonce jsem si všiml i Jana Třísky, který hrál, jak jinak, než Rusa. (30.05.2008)

Druhá vesmírná odysea nedosahuje kvalit Kubrickova eposu, ale přesto se jedná dost překvapivě o hodně povedený film. (Poprvé 7.8.2010, podruhé Krnov 13.4.2013) - Při druhém zhlédnutí, tentokrát v kině, jsem se utvrdil v tom, že Kubrick je jen jeden, ale i Druhá vesmírná odysea má vážně něco do sebe. Hlavně tedy nezapomenutelný výstup do kosmu. (07.08.2010)

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

Natahování každého záběru mi moc nesedělo, stejně jako "rozmluvy" s počítačem a chyběla mi nějaká energie, která by mě vedla k hlubšímu zamyšlení se nad "celou věcí". Ale jedná se o jistou vizi, do které jsem až tak docela neviděl, částečně díky postaršímu zpracování a lehce depresivní atmosféře, která své příznivce jistě najde... 45% (15.11.2009)

Řekl bych, že u tohoto filmu je znát, který režisér je génius, a který je rutinér. Zatímco Stanley Kubrick na konci šedesátých let natočil přelomové a legendární sci-fi, tak o takřka dvacet let později rutinér Peter Hyams natočil slušnou, ale v porovnání s Kubrickem, opravdu rutinní záležitost. Ale ačkoliv je rutinní, tak v rámci sci-fi je to pořád docela slušná žánrovka. (03.04.2019)