Snídaňový klub

V padesátých letech to byl Rebel bez příčiny, v osmdesátých Snídaňový klub. Dva filmy, které ztvárňovaly (a ztvárňují) dobové problémy mladistvých a jejich vyostřený vztah k autoritám a rodičům daleko výmluvněji než všechny ostatní. Malý autorský film, který se skrze chytré dialogy, uvěřitelné a uvěřitelně zahrané postavy a špetku nenásilné rockové grimasy stal po zásluze kultovní a citovanou záležitostí. Přestože někomu, kdo se neztotožňuje s žádným ze zde vystupujících charakterů, chvílemi nic moc neřekne, jedná se bezpochyby o výjimečný nadčasový počin... (26.05.2016)

Teenagerovská komedie s typicky americkým nádechem. Chování dětí a jejich rozdílnost je náhle vystaveno konfrontaci. Školní hvězdy a podivíni se najednou setkávají v jedné třídě a odkrývají svá tajemství a pocity. Musím přiznat, že téma je stále aktuální a i poměrně starší snímek má co říct i mladším divákům. Mně osobně se moc líbil. Takový film k odreagování, který vám i přesto něco dá. Rozhodně stojí za to dát mu šanci. 75% (07.10.2014)

Už v o rok staršej komédii Sixteen Candles Hughes mierne naznačoval dramatické sklony, ale až tu ich naplno rozvinul. The Breakfast Club totiž nie je žiadna priamočiara 80s komédia (ako som predpokladal), ale komediálna dráma. Na to druhé som si musel trochu zvykať, ale v konečnom dôsledku film funguje v oboch rovinách. Hughesovi sa darí z pôvodne veľmi nesympatických postáv vykresať hrdinov a symboly mladíckej rebélie. Na druhej strane film má niekoľko skutočne vtipných scén a skvelý synth popový soundtrack navyše (skvelá pieseň Waiting od E.G. Daily). A strašne žeriem nevinnú tváričku Molly Ringwald! Breakfast Club je skvelý film, len od neho netreba očakávať žiadnu ďalšiu Summer School, žiadnych ďalších Sixteen Candles, žiadnu ďalšiu Weird Science ani nič podobné. (04.08.2007)

Zprvu se zdá, že před sebou máme 5 jasně rozškatulkovaných středoškolských figurek, ale nic, natož dospívající mládež, není jednoznačné… jak lehkou rukou za dva dny napsaný scénář pozvolna a s citem odhaluje. V období, kdy se cítíte být někým, ale přesně nevíte kým, přijde každý chápavý film vhod. Tenhle je navíc vtipný a dojemný. Překážku nepředstavuje ani starší datum výroby. Hudbou, skvěle vybranými herci a hlavně nevídanou mírou porozumění jde o záležitost nadčasovou i srdcovou pro mnoho diváků (bohužel zatím především amerických). Třebaže do cílové divácké skupiny už nějaký ten měsíc nepatřím, rád jsem si Snídaňový klub „přisvojil“. Děkuji, Johne Hughesi. 90% Zajímavé komentáře: Flipper, Mr.Apache, InJo, wipeout (07.12.2010)

Koukám, že nejsem první, kdo očekával bezstarostnou komedii, dostal přesný opak a skončil v mírném šoku. Několik středoškoláků představujících různé typy a středoškolské kasty si ze sebe nejdřív dělají srandu, pak se duševně obnažují a postupně zjišťují, že spolu mají víc společného, než mysleli (hlavně problémy s rodiči, kteří na ně buď tlačí, nebo je ignorují). Nelson skvělej. (18.01.2011)