Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Ivan HlasHrajú:
Martin Dejdar, Jakub Špalek, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Jan Semotán, Jitka Asterová, Jiří Ornest, Jan Kačani, Pavel Janoušek, Saša Rašilov nejml. (viac)Obsahy(1)
Úspěšná muzikálové komedie o svobodě, nezávislosti, rudé hvězdě a rokenrolu. Odehrává se v Praze roku 1959 v okolí dejvického hotelu Internacional. Do poklidného maloměstského života nečekaně zasáhne "muž odnikud" mladý chuligán Bejby, který svým výstředním oblečením, kytarou a vášní pro rokenrol rozbouří stojaté vody nejen klukovského světa, ale také do světa dospělých snažících se nemyslet na lehkou dobu v níž musejí žít. Bejby svým nečekaným příchodem zasáhne do života číšnického pomocníka Edy Drábka, okrskáře Prokopa a jeho syna přezdívaného Kšanda, a svým způsobem i do života barové zpěvačky Milady a jejího manžela, arogantního estébáka Přemka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (363)
České písničky podle mě nemají jednoduše na to, aby dokázaly utáhnout nebo dokonce ,,vyrobily'' úspěšný film. Pár zajímavých písní i choreografií se samozřejmě objeví, ale většina je jen obyčejná výplň tuctového příběhu bez jakýkoliv zvratů. Děkuji aspoň za postavy Martina Dejdara a Josefa Abrháma, které skutečně dokázali snímek okořenit... ()
Muzikál na mne působí spíše jako oslava hudebního vrcholu Ivana Hlase. Začínající, dnes již klasické duo, Hřebejk - Jarchovský své schopnosti ukázali naplno později. I když jejich styl v tom nepochybně je. Lidský humor na pozadí krvavé doby, mládežnická rebelie způsobená rock´n´rollem - rozhodně lepší tři, ovšem výběr herců nebyl moc šťastný. Duo Abrhám - Dejdar je viditelně z jiného hereckého světa, než ostatní, možná kromě Špalka s několika kolegy, ale jinak se mi film nechce zarýt více do paměti a tím i do nutkání si ho pustit dobrovolně. ()
Porevoluční český muzikál o tom, jak jsme všichni nadržení z USA. Ve své době to byl recept k divácké spojenosti, z dnešního pohledu je zdejší amerikanismus za hranicí vkusu. Jako muzikál mě film neoslovil a slabý děj neutáhnou ani vesměs dobří herci. Šakalí léta jsou zastaralou verzí Pelíšků. Proč se k nim vracet? Netuším. 50% ()
Scénář: Jan Hřebejk, Petr Jarchovský .. Když mi bylo deset a startoval po českých kinech tento hudební film, byly slyšet jeho muzikálové písně všude. A tehdy se mi dokonce líbili a ne málo. Dnes to takové „hitovky“ nejsou a tak zbyl jen příjemný retro příběh o vlně rock’n’rollu u nás, kde nechybí zajímavé postavy (pro Abrháma mám slabost) a humorné scény. Každopádně, Hřebejk se alespoň režisérsky zahřál.. ()
Omylem jsem si místo pouhé změny hodnocení (z pěti na čtyři) hodnocení kompletně smazal. Tak tedy alespoň k doslova novému hodnocení nakonec přidám i neplánovaný nový stručný komentář. Hřebejk se v Šakalích letách určitě dobře rozehřál na pozdější slavné filmy a dobová atmosféra křížená s Šabachovskou poetikou se mi podařila zdatně vytvořit již zde. Šakalí léta navíc dýchají Rock´n´rollovým stylem a takovým porevolučním etosem. Vysmívat se bývalému režimu mladístvým a trochu alternativním způsobem. Některé písníčky (Na Kolena, Jednou mi fotr povída) se stály po právu legendárním. Martin Dejdar se zase stejně jako v Učiteli tance blýsl jako tehdy ještě docela zajímavý stylový mladík. Ale i tak je bezesporu nejlepší samozřejmě Josef Abrhám jako neurotický policajt a fotřík bez chuti. Hlavně na začátku jsou scény s ním a v domácnosti skvělé a ani by nepotřebovaly to křížení s muzikálem. Musím říct, že jsem měl film zafixovaný jako báječnou srandu od začátku do konce. Zatímco dneska jsem zjistil, že když ve druhé polovině ubyde Abrháma a více prostoru dostanou ti mladí herci v čele s prkenným Špalkem přibyde zároveň hlušiny i trochu zmatených momentů a už to není úplně ono. Ale své kouzlo tento film bezpochyby pořád má. ()
Galéria (9)
Fotka © Bonton
Zaujímavosti (41)
- Kšanda (Jan Semotán) v závěru filmu hraje na elektrickou kytaru československé výroby Jolana Tornádo. Ta se ovšem začala vyrábět až od roku 1963. (ČSFD)
- Scénárista Petr Jarchovský přiznal, že ještě v průběhu natáčení původně plánoval jiný konec, který se však s ohledem na nákladné efekty nepodařilo realizovat. Některé scény tak musely být následně přetáčeny. (Stormhawk)
- Film je sice velmi oblíbený, ovšem z komerčního hlediska šlo zprvu o neúspěch. V roce 2004 se k tomu Jan Hřebejk pro časopis Premiere vyjádřil: "Ten film byl opravdu drahý a listek do kina stál tehdy v průměru dvacet šest korun. Navíc se nikam neprodal, protože to, co je na něm přitažlivé - hudba, text a a obsazení - v zahraničí nic neznamená. My bychom taky nešli na maďarský muzikál. Zábavný film nikdo nekoupí, protože lidé chodí na hollywoodské filmy, na národní kinematografii... a ti speciální diváci na umění." (NIRO)
Reklama