Luther

Postavu Martina Luthera, kněze, kerý se vzepřel katolické cirkvi zahral báječně JOSEPH FIENNES. Byl to mladý muž z velmi vážené rodiny, který kromě theologie vystudoval i práva. Měl na 16.století absolutně moderní myšlení, bojoval proti korupci, krádežím a sprostému kšeftování s odpustky. Tento podvodný kšeft byl pro církev a chtivých mnichů zdrojem příjmů a ožebračoval tak již velmi chudé obyvatelstvo. Film má spád, má náboj a je lahůdkou pro diváky, kteří milují historické filmy. Velmi doporučuji. Zajímavou a osvícenou roli zde hraje nezapomenutelný PETR USTINOV (v roli ochránce Martina Luthera) a strýce mladého krále. (17.04.2011)

"Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **. (30.11.2009)

Produkcne nemecky silne ztrouchnively odboj Martina Luthera proti cirkevnim odpustkum. Zajimave tema, nudne zpracovani, nesympaticti herci. Stejne je to cele prilis soft revoluce, kdyby Luther poradne zabojoval proti cirkvi obecne a zpusobil by jeji kompletni rozpad, pak by to byl teprve borec o kterem se vyplati natacet filmy. 4/10 (14.01.2011)

Přišlo mi to natočené docela dobře, sice to nemělo rozpočet, jaký by si takový film zasloužil, ale možná právě proto tam, až na několik drastických okamžiků při potlačení těch povstání, nebylo ani moc krve, což, jak zjišťuji, mám poslední dobou čím dál tím raději. Zamýšlela jsem se nad Lutherovou osobní statečností, protože, ač věděl jak dopadl Hus, dokázal předstoupit před soud, byť to nebyl soud církevní (který stejně neměl pravomoc odsoudit na smrt, to byla pravomoc soudu světského) ale právě světský soud, jemuž předsedal císař Karel V. Na druhou stranu dal Luther souhlas ke krvavému potlačení povstání, připomínajícího tak trochu naše husitství (historikům zabývajícím se touto dobou se omlouvám za tohle zjednodušení), neboť názory povstalců se odchýlily od těch jeho. Pěkná byla scéna, jak se německá knížata odmítla podrobit vůli císaře, skoro jsem jim u toho zatleskala. Filmu sice něco málo chybělo, snad proto, že byl pojat spíše jako boj za víru, Boha a odpuštění hříchů. Bylo tam pár opravdu za sdce chytajících scén jako pohřbení do posvěcené půdy nešťastného chlapce, který spáchal sebevraždu, ač tu církev tvrdě trestala zahrabáním venku za hřbitovní zdí, a vysvětlení, proč Luther k jeho činu projevil takové pochopení, nebo jeho chování k postižené holčičce. Chybělo mi tam více vztahu s manželkou Kateřinou, která se objevila až v poslední čtvrthodině filmu a až na konci jsem se dozvěděla, že spolu dlouho žili a měli šest dětí... :-) Celkem dobrý výkon podali i Joseph Fiennes ( jako Luther) a Jonathan Firth (jako kardinál Alexandro) a samozřejmě Peter Ustinov (Bedřich Moudrý). Ve filmu byla i jistá dávka humoru, kterou mám v historii ráda, a tak celkový dojem (i přes výše uvedené připomínky) byl o cosi lepší než dobrý (cca 60 - 70%)... (21.09.2011)

Natočit dobře historický životopisný film je pro filmaře asi jeden z vůbec nejtěžších úkolů. Autoři totiž musí nejprve vysvětlit reálie dané doby a teprve pak mohou začít samotné vyprávění. Samozřejmě čím hlouběji do minulosti, tím více je ono vysvětlování reálií důležité. Tvůrci samozřejmě mají i druhou možnost, nevysvětlovat, divák ovšem pak může být dějem poněkud zmaten. Nejinak je tomu i u filmu Luther, který do jisté míry trpí obojím. V první půlce vysvětluje velmi svědomitě, tak moc, že na Luthera samotného v podstatě zbyde jen pár scén. Pouze informovaný divák tak asi pochopí, jak důležité pro Luthera bylo například to, že mohl intenzivně studovat Nový Zákon. Ostatně, celá proměna tápajícího dominikánského mnicha ve výborného teologa se odehraje v podstatě během jediného střihu. Ve druhé polovině filmu si sice tvůrci Luthera všímají více, ale zase do jisté míry rezignují na vysvětlování reálií. Neinformovaný divák asi nepochopí politické otázky, netuší jakou roli hrál císař a jakou kurfiřti, co vedlo k selským bouřím, co přesně se odehrálo v Augsburgu atp atd. Film ostatně v úplně šíři nesděluje vlastně ani základní Lutherovy teologické myšlenky, jejich radikálnost a dopad. Neinformovaný divák se nedozví například to, jak pronikavou změnou bylo ospravedlnění pouhou milostí... Chtě nechtě lze říci, že film líčí Lutherův život doslova z rychlíku a obdobně zjednodušené je i podání souvisejících historických okolností. V mezích filmového média ovšem asi nelze sdělit o mnoho více... Nutno říci, že herecké ztvárnění jednotlivých postav je skvělé a režie jednotlivých scén velmi působivá. Co mě ovšem jako historika umění celou domu nesmírně dráždilo je neuvěřitelně ledabylá práce s historickými lokacemi a reáliemi. Prakticky jediné co bylo z tohoto hlediska v pořádku byly kostýmy. Středověké kostely, v 19. století puristicky zbavené omítek a nátěrů jsou v podobném výpravném historickém filmu naprostý nonsens, stejně jako anachronické zachycení o mnoho novějších prvků, například barokní kazatelny, celé řádky novogotických oltářů, soch, vitrají atp atd... Herecké výkony: 85%, Výprava: 35%, Celkový dojem: 75% (17.03.2018)