Glory

"Králíčci mí ušatí, kdo vám vodu nalije? Fousáč už se nevrátí, jinde své dny dožije. Dráždí mě drážní karma, v životě nic není zdarma." V Bulharsku jako v Česku. Šikulové kradou naftu z lokomotiv, manuální nešikové sedí na ministerstvech a kradou miliony, premiéři a prezidenti kradou iluze voličům, novináři kradou pravdu, 40leté bezdětné workoholičky kradou čas, svůj i partnerův (a příležitostně i hodinky poctivým nálezcům).  Zkrátka krademe všichni. Protože i ten "Kdo nekrade, okrádá rodinu", jak jsme se při budování komunismu spiklenecky pochechtávali ve fabrikách nebo u piva v nádražních restauracích. Jen občas nějakej blbec poctivě odevzdá nález. Mravní poselství příběhu neuchopitelné, dokonce ani svalnatou rukou pochůzkáře, zvyklou na máchání těžkým železničním klíčem. Práci čest? Jo, jo. S poctivostí nejdál dojdeš... a v té dálce chudý pojdeš. Film v kostce: Tak dlouho se chodí se džbánem králíkům pro vodu, až se ajznboňák na PR babu utrhne. (20.04.2022)

V podstate dosť bizarný film, ktorý sa na prvý pohľad točí len okolo jedných hodiniek, avšak záber je ďaleko väčší a obsiahlejší. Keď sa tak človek nad tým zamyslí, tak je to v podstate vizitka dnešnej doby, kde sa človek dočká uznania akurát tak verejne, keď sa všetci pozerajú, ale inak sa aj tak každý správa egoisticky a často aj povýšenecky. Chudák Canko nestál o slávu, len chcel byť čestným a žiť si svoj život. Ako sa však ukázalo, čestnosť so sebou prináša aj rôzne následky, ktoré človeka dokážu obrať aj o vlastnú dôstojnosť. Aké z toho plynie ponaučenie? Buďte ľahostajní a budete mať pokoj (hoci pre cnostného človeka so svedomím a česťou je byť ľahostajným veľmi ťažké). (06.01.2018)

Smutný příběh poctivého nálezce miliónů Euro. Měl získat od ministra hodinky a diplom, ale při té příležitosti mu vzali a zašantročili jeho vlastní hodinky po otci. Canko se za svou dobrou vůli a čisté srdce dostane až do vězení a jde po něm mafie. Vypadá to bláznivě, ale tohle všechno se v naší době mohlo a může stát. (20.09.2020)

Tragédie obyčejného člověka. V nejlepší tradici dardennovského verismu a rumunské nové vlny, ale seřízené podle bulharského času. Sžíravá alegorie / tragédie / fraška o člověku, který koktá v nesprávný čas, na nesprávném místě, aby dostal zpátky hodinky, které jediné nejdou ani příliš rychle, ani příliš pomalu. Scenáristický masterpiece podpořený fantastickými hereckými výkony a milimetrovým střihem, který věci nechává trvat přesně tak dlouho, aby si divák nemohl vytvořit příliš jednoznačný dojem. Pointa? Zdrcující. Vzbuďte mě, až tu někdo natočí aspoň z poloviny tak přesnýho a nekompromisního. (13.01.2017)

Poctivost se vyplácí, nejdál s ní dojdeš…že? Obyčejný železniční dělník s vadou řeči, který celé dny chodí po kolejích a kontroluje je, najde nemalý obnos peněz. A jako poctivý občan to nahlásí. Což by mohlo být krásné, ale nesměl by žít v prohnilém systému s morálně pokřivenými lidmi. Slava je drama absurdní, cynické, satirické, štiplavé až mrazivé. Tvůrci dobře věděli, do čeho chtějí rýt, a výsledek hovoří za ně. Prosté, poctivé duši, která se z hrdiny stane obětí, fandíte. A z ostatních (snad s výjimkou partnera Julie) je vám na zvracení. Na druhou stranu se i několikrát hořce zasmějete, těch až groteskních scén tam není málo. A mnohdy k tomu stačí jen obyčejné kalhoty a hodinky. Nebo recepce. Podívaná každopádně rychle uteče, jednu z postav dožene svědomí (v celém filmu asi nejproblémovější věc, kterou nejspíš nepřijme každý divák) a najednou je tu (ne)konec, znovu značně cynický, a vlastně se mi dost líbil. Ostatně jako celý film. Od tvůrčího dua Grozeva-Valčanov budu chtít vidět ještě min. Lekci, Slava ode mě dostane silné 4*. (29.09.2019)